Záchranáři. Lidé, kterým tropické teploty přidělávají snad nejvíce práce. Na jižní Moravě mají za sebou nejkritičtější měsíc ve své historii. Kvůli kolapsům z horka a nehodám u vody nebo na silnicích sanitky v červenci vyjely více než sedmtisíckrát.

„Telefon na krajském operačním středisku zvoní každé dvě minuty. Denně vyjíždíme k více než dvěma stovkám případů. Za červenec to bylo dohromady víc než sedm tisíc případů, což je extrémní číslo,“ uvedl mluvčí jihomoravských záchranářů Radek Turin. Oproti běžné situaci mají zdravotníci o čtvrtinu víc práce.

Nejkritičtější byl pro ně 4. a 27. červenec. To vyjeli skoro dvěstěpadesátkrát během čtyřiadvaceti hodin. „Tolikrát jsme nezasahovali za posledních deset let,“ poznamenal Turin s tím, že polovina výjezdů v celém kraji připadá na Brno.

Za zvýšeným počtem pomoci při kolapsech z vedra může mimo jiné i to, že v kraji žije stále více starších lidí. „Jejich organismus hůře hospodaří s teplem. A lidé často nevědí, jak horko zvládat. I v létě třeba nosí bundy, protože se bojí, že je venku zastihne déšť,“ popsala některé případy praktická lékařka Renata Novotná.

Na letošní počasí si stěžuje i pětasedmdesátiletý obyvatel Domova pro seniory v brněnské Foltýnově ulici. Před čtyřmi lety prodělal embolii. „Pokud teplota moc neskáče, tak horko nějak překonám. Letos je ale chvíli chladno, chvíli hic. Takové výkyvy jsou pro mě nejhorší,“ povzdechl si důchodce.

Podle meteorologů není letošní léto nadprůměrně horké. Ale hodně prší. „Kvůli vysoké vlhkosti vzduchu se lidé hůře potí, a tím pádem se snadněji přehřívají. Výsledkem je pocit nepříjemného dusna,“ vysvětlil Jaroslav Rožnovský z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Tropické teploty nejsou jediným důvodem, proč se ulicemi měst tak často rozléhá houkání sanitek. Tak jako každé prázdniny i letos výrazně přibylo úrazů. „Často se jedná o nehody spojené s pobytem u vody. Zarážející je letošní počet tonutí. Jen v červenci jsme vyjížděli k pěti případům. Jeden z nich skončil smrtí,“ připomněl Turin nedávnou událost, kdy se v Pasohlávkách na Břeclavsku utopil pětadvacetiletý mladík.

K největším hrozbám léta na silnicích patří nehody motorkářů. Stoupá i počet zranění na kolečkových bruslích a na kole. „Mnozí přeceňují své síly a nepoužívají chrániče a helmy. Na jejich lehkomyslnost potom často doplatí druzí,“ upozornil mluvčí.

Pomoc záchranářů tak často žádají lidé, kteří si problémy zavinili sami svojí nezodpovědností. „Neuvědomují si, že sanitka kvůli nim může chybět u vážné dopravní nehody nebo zraněného dítěte,“ zdůraznil Turin.

Souhlasí s ním i praktická lékařka Věra Janečková. „Ve vedrech se moc nemá pít alkohol, protože účinkuje rychleji a silněji než obvykle,“ upozornila lékařka na prvopočátek mnoha úrazů.

Krajskému úřadu, který záchranku provozuje, zatím rekordní počet výjezdů starosti nedělá. „Záchranáři mají rozpočet na celý rok, takže pokud by jim chyběly peníze, projeví se to až koncem roku. A v tom případě dostanou oproti původnímu rozpočtu přidáno,“ vysvětlil mluvčí krajského úřadu Jan Chmelíček. Léto je podle něj náročné každý rok, takže s případnými penězi navíc kraj počítá.