Vyhlásit unikátní lužní lesy a pralesy na území soutoku Dyje s Moravou chráněnou krajinnou oblastí, nebo raději národním parkem? Nad touto otázkou se včera zamýšleli účastníci cyklistického výletu, kteří do vzácných lesů vyrazili z Lanžhota. Výpravu tvořili zejména ochránci přírody. Na kolo mohli nasednout a trasu projet i novináři. Zájem ze strany médií byl však minimální. Ti, kterých se ministerstvem životního prostředí zamýšlené vyhlášení chráněného území rovněž týká, tedy lesníci, o akci neměli ponětí.

„Nemají ani tolik slušnosti, aby mi oznámili, že se na našem území pohybují. Jste první, který mi dává informaci o téhle exkurzi,“ řekl pouze ředitel Lesního závodu Židlochovice Tomáš Blaha.

Akci určenou pro novináře a jejich průvodce z řad odborníků na ochranu přírody pořádalo Hnutí Duha. Její zástupce a vedoucí programu Lesy Jaromír Bláha vysvětlil, že cílem cyklistického výletu je ukázat problémy, které jsou vidět na hospodaření v lužních lesích. Říká, že ještě před konečným verdiktem ministerstva životního prostředí je třeba s okolními obcemi vést debatu, aby měly dostatečné informace.

„Oblast lužních lesů na soutoku má mimořádnou přírodní hodnotu nejen na národní úrovni, ale i mezinárodní. Je to území, kde najdeme nejvíce druhů rostlin a živočichů, některé jsou silně či kriticky ohrožené. Území nemá dosud zajištěnou ochranu na úrovni, která by vedla k zajištění těchto hodnot,“ podotkl Bláha.

Za největší současný problém v lužních lesích považuje plošnou těžbu dřeva. „Těží se velké plochy lesa až na plochách o rozloze dvou hektarů. Asi před deseti lety tady byly tři tisíce hektarů starých porostů, to znamená lesů, kde jsou stromy starší než sto let. Za těch deset let asi šest set padesát hektarů zmizelo,“ poznamenal zástupce Hnutí Duha. Pokud podle něj bude těžba postupovat dál tímto tempem, staré lesy ze soutoku úplně zmizí. Jak říká, právě na ně se váže většina druhů rostlin a hmyzu, ptáků, které činí tu oblast mimořádně cenou.

Vyhlášení chráněné krajinné oblasti, k čemuž se mnozí ochránci přírody přiklánějí, už před časem kritizovali starostové šesti obcí, které mají lužní lesy prakticky za humny. „Pro nás je z hlediska turismu přitažlivější národní park. A z prosincového jednání na břeclavské radnici jednoznačně vyplynulo – chráněná krajinná oblast ne,“ podotkl starosta Lanžhota František Hrnčíř. Chráněná krajinná oblast podle nějznamená spoustu omezení.