Moderní vybavení, palubovky svítící novotou. Mikulovská víceúčelová hala, kde se lidé kromě sportování mohou i najíst či ubytovat, před čtyřmi lety prošla kompletní obnovou. Kvůli rekonstrukci se ale tělovýchovná jednota Pálava, která ji vlastnila, dostala do dluhů. Hrozilo, že halu kvůli tomu zavře.
Darovací smlouva, kterou zástupci mikulovské radnice a tělovýchovné jednoty podepsali na počátku ledna, sportoviště po více než pěti vrátila do majetku města. „Převod jsme odhlasovali už loni. Čtvrtého ledna také zastupitelstvo schválilo smlouvy pro odkoupení vybavení za přibližně milion korun,“ potvrdil starosta města Rostislav Koštial.
Mikulovská radnice teď s bankou projednává splátkový kalendář. Musí vrátit peníze, které si tělocvičná jednota na rekonstrukci haly půjčila. „Z celkem osmi milionů korun jsou splacené zatím jen dva,“ konstatoval Koštial.
O správu sportoviště se postará nově zřízená příspěvková organizace města Mikulovská sportovní. „V hale už tři roky provozujeme fitness centrum. Když jsem se dozvěděl o změně vlastníka, nabídnul jsem se, že se správy ujmu. A radnice souhlasila,“ uvedl ředitel Mikulovské sportovní Richard Stacha.
Hale chce zajistit větší propagaci a do Mikulova přilákat například i návštěvníky z Rakouska. Starosta věří, že záměry nového správce přinesou hospodaření haly manažerský náboj, který dřív scházel. Podle bývalého vlastníka ale město na problémech sportoviště nese velký podíl.
Právě Mikulovu totiž hala před nákladnou rekonstrukcí patřila. „Město v roce 2005 přišlo s tím, že ji na nás převede. Naším úkolem bylo postarat se o provoz,“ vysvětlil předseda tělovýchovné jednoty Pálava Zdeněk Pospíšil.
Radikální obnova haly byla nevyhnutelná. „Stavba, která vznikla v sedmdesátých letech v akci Z, byla v dezolátním stavu. Zcela podmáčená, dovnitř zatékalo, nefungovala kanalizace. Podařilo se nám získat šestadvacetimilionovou dotaci od státu. Byla by škoda peníze nevyužít,“ popsala tehdejší situaci účetní tělovýchovné jednoty Helena Auerová.
Stará budova se proměnila v moderní sportoviště s restaurací a ubytováním. Město ale ke státnímu příspěvku muselo přidat deset milionů korun a zbytek peněz zajistila půjčka. „Zaručilo se za ni město s tím, že když na splátky nebudeme mít, zaplatí za nás. Hala na dluh vydělat nedokázala a radnice na sebe splátky skutečně vzala. Po nějaké době nám ale přestala vyplácet dotace na provoz. Koncem roku 2008 jsme proto požádali o převod. Jinou možnost nám město nedalo,“ tvrdí Pospíšil.
Podle starosty Koštiala ale ani vedení města nemělo příliš na výběr. „Platit ročně půlmilionovou dotaci, úvěr a ještě penále z předchozích prodlení splátek bylo neudržitelné. Věřitelé navíc vyhrožovali konkurzem a hala se mohla dostat do nepovolaných rukou. Hrozilo, že nakonec město bude splácet úvěr k hale, na niž nemá žádná práva,“ upozornil Koštial.
