Na západ nyní sousedí s Velkými Bílovicemi, na východ s Prušánkami. V minulosti měla v katastru obce Moravský Žižkov na Břeclavsku ležet také zaniklá obec Ulvy. Jejím přesným umístěním si však dnes nikdo není jistý. „Mluví se o tom, že v blízkosti Prušánek, jiná verze zase hovoří o tom, že to bylo blíž k Velkým Bílovicím,“ říká starosta Moravského Žižkova Josef Osička.

Jasno nemají ani odborníci. „Stála nedaleko zaniklé vsi Prechov na dnešní cestě ze starobrněnské silnice směrem na Moravský Žižkov. Až do svého zániku v šestnáctém století vždy patřila do břeclavského panství,“ tvrdí historička Alena Káňová.

Ta vychází z práce Ladislava Hosáka. Některé prameny ale uvádějí, že Ulvy později patřily k panství čejkovickému.Pro zvětšení klikněte.

Podle Jaroslava Čecha, který Ulvy zmínil v knize o historii Moravského Žižkova, pochází první písemná zpráva o této zaniklé obci z roku 1237. „Tehdy je jmenovaný ulvský farář Oldřich, z čehož lze usuzovat, že tam stál farní kostel. Další zmínka o vsi je až z roku 1313, kdy Hartleb z Boskovic prodal bratřím z Hainfeldu zámek Břeclav s příslušenstvím, tedy i se vsí Ulvy,“ zmínil Čech.

Právě před třemi lety vydaná kniha je pravděpodobně jediný zdroj, kde se obyvatelé Moravského Žižkova mohli o Ulvách dozvědět. „Věřím tomu, že někteří mladší obyvatelé by řekli, že vůbec nevědí, co to Ulvy jsou,“ myslí si starosta Osička.

DOMKY U CESTY

Zaniklá obec měla domky podél jedné cesty. Na obou koncích stály brány, které chalupníci na noc zavírali. V patnáctém století mohly mít Ulvy přibližně 180 obyvatel. Většinou to byli Němci. „Přesné příčiny zániku Ulv neznáme, pravděpodobně to byl následek hospodářského úpadku souvisejícího se zpustošením kraje za husitských válek a konfliktů mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem,“ uvedl Čech.