Ozývající se kašlání, smrkání a pacienti stěžující si na bolesti v krku či zvýšenou teplotu. V těchto dnech typický obrázek v ordinacích praktických lékařů na Břeclavsku. Znamení, že sezona viróz je v plném proudu. V současnosti připadá podle hlavní epidemioložky Krajské hygienické stanice v Brně Renaty Vaverkové na sto tisíc obyvatel v Jihomoravském kraji až třináct set nemocných.

„Situace je zatím v celé republice i v našem kraji stabilizovaná. Vyšší výskyt respiračních onemocnění, podzimních viróz, však evidujeme. Nyní je ale způsobují nechřipkové viry. Jde o nemoci, které jsou dobře léčitelné a nezanechávají téměř žádné následky. Nejvíce ohrožené jsou jimi kolektivy, hlavně tedy děti,“ nechala se slyšet Vaverková.

Ta současně i pobídla lidi, aby si koupili vakcínu proti chřipce. Právě přelom října a listopadu je podle jejích slov ideálním obdobím pro očkování. Nárůst chřipek totiž hygienici očekávají v prosinci, lednu a únoru.

„Poslední dobou se setkáváme s tím, že proočkovanost klesá. Je to zvláštní fenomén oproti vyspělým zemím, v nichž mají lidé o očkování větší zájem. Proočkovanost se u nás pohybuje pouze okolo šesti procent. V západních zemích jako Velká Británie, Holandsko nebo Německo je to však až třicet procent,“ překvapila epidemioložka.

Jak dodala, nezájem lidí je tristní. A argumenty, že i přes naočkování lidé chřipku dostali, jsou podle ní mylné. „Dlouhodobé studie prokázaly, že je vakcína účinná až z devětaosmdesáti procent. Často však mezi pacienty dochází k záměně onemocnění chřipkou s virózami. Očkování totiž proti virózám nechrání,“ podotkla Vaverková.

Lidé by podle ní měli myslet především na následky, které může přechozená chřipka zanechat na jejich zdraví. „Nejčastější je zápal plic. Ať už virový, nebo bakteriální. Dále pak záněty svalů, i toho srdečního, či mozkových blan. Dojít však může až k hluchotě,“ varovala epidemioložka.

Že rodiče patrně nepovažují chřipku za nepřítele svých ratolestí, potvrdila i praktická lékařka pro děti a dorost Ludmila Herzánová z Rakvic. „Očkování doporučuji, rodiče ale na chřipku většinou neslyší. Mají pocit, že jejich potomky tolik neohrožuje. Přitom její přechození může mít i vážné trvalejší následky,“ řekla Herzánová, podle níž není cena za vakcínu až tak vysoká.

„Vakcíny stojí od sto padesáti do dvou set korun, lidé starší pětašedesáti let je dostanou zdarma. U dětí nad pět let stačí jedna dávka. Mladší, které ještě nikdy nebyly očkované, dostávají poloviční množství ve dvou dávkách v rozmezí asi čtyř týdnů,“ popsala doktorka.

Jak sdělila i maminka Lenka Miklínová z Břeclavi, cena v rozhodnutí o tom, zda očkovat či nikoliv, nehrála roli. „Máme doma dva předškoláky. Oba jsou zrovna nemocní. O očkování jsme ale neuvažovali. Obvykle se jim totiž virózy vyhýbají. Zkrátka to nepovažujeme za nezbytné,“ potvrdila domněnku doktorky Miklínová.