Piksla. Tak se jmenuje klub, který v Břeclavi už několik let drží prapor alternativní kultury. Náplň klubového programu tvoří kromě reprodukované hudby i koncerty žánrově různorodých kapel, výstavy a divadelní představení. O víkendu slavila břeclavská Piksla, kterou od počátku provozuje Václav Hanzl, šesté narozeniny.

Jaké byly oslavy?
Divoké, mám z nich dobrý pocit. Tento rok lidi bavila místo kapely brněnská DJka, která pouští z gramodesek drum´n´bass a do toho hraje na housle. Spokojená byla i ona a slíbila, že přijede zahrát zase.

Jak jsi se vlastně k Piksle dostal?
Všechno přišlo celkem samo a přirozeně. Otevřeli jsme si hospodu a živé koncerty a pravidelný kulturní program jsme neměli vůbec v plánu. Ani nevím jak, ale postupně se z baru stal klub. No a protože se vždycky najde několik zájemců o jinou kulturu, než je ta komerční, neměla by ve městě alternativní scéna chybět. Například kulturní akce organizované městem jsou mainstreamové a zaměřené na lidi ve středním věku. Podle mě ale většinu mladých tato kultura nezajímá, v Břeclavi tak můžou maximálně chodit na diskotéky. No a ti, které tento životní styl nebaví, mohou přijít do Piksly. Navíc v tomhle městě není až na Luďka Kabelku nikdo s trvalejším zájmem dělat koncerty živých kapel. Žánrově si však nekonkurujeme, protože on dělá kapely hodné a já ty zlé. (s úsměvem)

Co to znamená?
Zatímco Kabelka pořádá v kině hlavně folkové a jazzové akce, v Piksle se nebráníme ani ostatním žánrům. Takže tady hraje rock, funky, ska nebo třeba i metal.

Co považuješ za úspěchy klubu z pohledu jeho majitele, provozního a barmana v jedné osobě?

Kromě toho, že Piksla už šest let baví lidi, by se dalo mluvit o pravidelném hudebním programu a koncertech zajímavých kapel. Vyniká například Xavier Baumaxa, který v Piksle hrál ještě jako neznámý písničkář a postupně se z něj stala velká hvězda. Podobně tomu bylo i u kapel Toxique nebo Bow wave. Koncertují tu i stálice nezávislé hudby různých žánrů, jako jsou Znouzectnost, Už jsme doma, Slobodná Európa, Lesní zvěř nebo Midi lidi. Prostor tu ale dostávají i amatérské kapely z Břeclavi a okolí.

Z čeho naopak nemáš po šesti letech provozování Piksly dobrý pocit?
Mám většinou jen dobré pocity. Sice je to někdy pro jednoho člověka dost náročné, ale vlastně mi provoz klubu jen někdy bere energii. A to je přirozené. Jinak ale nejvíc vadí omezené finanční možnosti při pořádání koncertů, na které jednoduše nejsou peníze. Přestože hodně lidí nezávislá hudební scéna baví a vyhledávají ji, vydělá si jen sama na sebe. Koncerty kapel tak platím vesměs z výdělku baru a můžu zvát jen kapely, které přijedou za proplacení cesty a smluvený minimální honorář. U vzdálenějších nebo slavnějších kapel to pak řeším tak, že koncert v Břeclavi napojuju na termínově blízké vystoupení v Brně nebo Bratislavě.

Peněžní zisk pro tebe zjevně není hlavní motivací pro další fungování klubu. Proč to tedy děláš?
Mám dobrý pocit z toho, že to funguje. Návštěvníci koncertů se baví hudbou a kapely, které si sice přijedou zahrát do malého města a za málo peněz, se baví taky. Jednoduše mě těší, jak si takový mechanismus žije vlastním životem a baví účastníky i zúčastněné. A nepotřebuje podporu města nebo firem, je nezávislý.

Nezávislá klubová scéna na malém městě ale vždy balancuje na hraně přežití, oblíbené kluby jako Prostor, Block nebo legendární EmM klub už dnes neexistují. Nehrozí, že bys musel i ty svůj klub zavřít?

Občas mám chuť všechno zabalit a jít pracovat někam na osm hodin denně. Ale kdybych měl zavřít Pikslu teď, byla by to škoda, protože řada lidí sem pořád ráda chodí. V Břeclavi by po čase další klub asi někdo zase otevřel a zaplnil prázdné místo na trhu. Musel by ale být dostatečně nadšený a bohatý, protože rozvíjet dál svůj kapitál takhle nejde. Všechno funguje spíš na vzájemné pomoci mezi kamarády, kterým jde o společnou věc, ne o výdělek.

PETR VLASÁK