Základní a mateřská škola Šitbořice, rozlehlá stavba stojící na kopci dvoutisícové obce na Hustopečsku, se od ostatních škol liší. Její deváťáci už řadu let po sobě podle dat Cermatu vycházejí na Břeclavsku nejlépe ve výsledcích přijímacích zkoušek na střední školy. A to jak v češtině, tak i v matematice.
Reportáž připravila redakce Deníku na jedné z nejlepších škol v okrese, kterou vybrala podle tabulky nejúspěšnějších TOP 5 základních škol Břeclavska, kde žáci nejlépe zvládli přijímačky na střední školy.
Momentálně školu navštěvuje dvě stě třicet dětí. Letošních deváťáků, kteří se intenzivně připravují na dubnové přijímací zkoušky, je třiadvacet. „Výsledky nás překvapily. Tato data se totiž k ředitelům škol vůbec nedostala. Pro mě i pro kolegy jde o významnou zpětnou vazbu. A byla by to i v případně, kdybychom tak úspěšní nebyli,“ říká na úvod ředitelka školy Monika Ondroušková.
Že nemají její deváťáci rok co rok problémy dostat se na střední školu, pochopitelně ví. „V každém z ročníků se dostali vždy téměř všichni žáci. A pokud ne, pak šlo o výjimečnou situaci, nebo o děti, které si podaly přihlášku na dvě opravdu velmi náročné školy. I pro tyto děti se ale nakonec místo na nějaké ze středních škol našlo,“ vypráví ředitelka.
close
info
Zdroj: Deník/Iva Haghofer
zoom_in
Deváťáci Šimon Daniel (zleva), Dominik Bajcsi a Ondřej Pažický.
Tvrdí, že každé dítě, které projde základním vzděláváním, by na konci osmého ročníku mělo zvládnout přijímací zkoušky téměř bez přípravy. „Důležité je, aby se naučily pracovat se zadáním testů, které se liší od zadání v běžných hodinách matematiky, a aby se naučily propojovat svoje vědomosti,“ říká Ondroušková.
Škola, kterou vede, staví na třech pilířích. „První je dlouhodobá činnost školy s promyšleným systémem vzdělávání a individuálním přístupem tak, aby učitelé dokázali dosáhnout maxima každého dítěte. Druhý pak uvědomění si, jak moc důležitá je příprava na přijímačky. Tady už cílíme především na deváťáky. Třetí pilíř, nejdůležitější, je pak žák, který musí pojmout myšlenku, že se vzdělává sám za sebe. Ne za rodiče, ne za učitele,“ shrnuje ředitelka školy.
Deváťáci mají půlené hodiny češtiny i matematiky. Kromě klasických učebnic pracují i se speciálními, jež jim pomáhají ulehčit přípravu na přijímací zkoušky.
„Když jsem zadání uviděl poprvé, moc jsem mu nerozuměl. Z testu z matiky jsem tehdy měl asi jen deset bodů, a to si nemyslím, že by mi matika nešla. Už se to ale lepší,“ vypráví redaktorce Šimon Daniel, který by se rád dostal na Střední průmyslovou školu stavební do Brna.
Tamtéž míří i Ondřej Pažický. „I já jsem to měl s porozuměním zadání tak jako Šimon. Čím víc ale s testy pracujeme, teď už to může být tak osm týdnů, tím je to lepší a lepší. Věřím, že i přijímačky dopadnou dobře. Doufám,“ usmívá se skromně.
- Vyjádření ředitelky Moniky Ondrouškové
Jak si vedli školáci v ostatních jihomoravských regionech? Podívejte se na reportáže z:
Matematiku kluky v Šitbořicích učí Jiří Machálek. „Skupiny máme rozdělené na děti, které jdou na školy s přijímačkami a na ty, které přijímačky nedělají. Zaměřujeme se hlavně na aplikační příklady. Občas ke znázornění využíváme i výpočetní techniku s vhodnými programy tak, aby si děti vůbec uměly představit, co počítají,“ ukazuje učitel matematiky.
Jakmile se začne blížit termín přijímaček, zpravidla všichni deváťáci vždycky znervózní. „Zvlášť ti, kteří se hlásí na vyhlášené školy. Často pak hodně chybují. Úplně zbytečně. Třeba ve znaménkách,“ naznačuje učitel, co obvykle ubírá školákům v testech body.
Respekt z přijímaček mají ve třídě všichni. Docela v klidu, jak říká, je ale třeba Dominik Bajcsi. Už totiž ví, že se na vysněnou střední školu dostal. „Dělal jsem talentovky a povedlo se, takže jsem v pohodě. S ostatními ale procvičuji dál, budu mít aspoň základ na střední, abych to tam zvládl,“ přikyvuje mladík.
Dobrovolná a včasná příprava je podle češtinářky Renaty Rubešové klíčem k úspěchu. „V devítce děti už vše vědí, nově se učí jen slovesné třídy a vzory. Od začátku roku děláme průběžně cermatovské testy. Děti trénují, jak vypadají a na co se mají připravit. Když pak při přijímačkách dostanou testy do ruky, nejsou tak vyjevení jako na začátku,“ je přesvědčená Rubešová.
close
info
Zdroj: Deník/Iva Haghofer
zoom_in
Šitbořičtí deváťáci jsou na Břeclavsku nejúspěšnější v přijímačkách na střední školy.
Zásadní je podle ní taky to, aby se školáci zbavili zbytečné nervozity. „Ta hraje opravdu velkou roli. V testech ale není nic, co by deváťáci neuměli. Není tam nic zákeřného,“ uklidňuje třídu učitelka, jež je přesvědčená, že i letošní poslední ročník svoje zkoušky na střední školu bez problémů zvládne.
Podobně mluví i její kolegyně Božena Pažická. „Výborné jsou děti v gramatice. Řekla bych, že s ní problém u přijímaček nemají. Naopak obecně jsou slabší v práci s textem, s jeho pochopením a přečtením. Děti nerady čtou, takže když mají něco vyhledávat, zadrhnou se u toho. Zvlášť, pokud je text složitější,“ myslí si češtinářka.
Co jde a nejde žákům ze Šitbořic u přijímaček z češtiny a matematiky?
| Kategorie otázek | Dobře vyřešených úkolů (v procentech) |
| Český pravopis | 54 |
| Komunikace a sloh | 68 |
| Porozumění textu | 60 |
| Skladba | 63 |
| Tvarosloví | 40 |
| Tvorba slov a slovní zásoba | 52 |
| Číselné výrazy, zlomky, desetinná čísla | 42 |
| Číslo a početní operace | 60 |
| Grafy, schemata, tabulky a slovní úlohy | 32 |
| Převody jednotek | 50 |
| Přímá, nepřímá úměrnost | 45 |
| Slovní úlohy na číselné obory, rovnice | 30 |
Co znamenají čísla u témat? Jde o procento dobře vyřešených konkrétních úkolů z matematiky nebo českého jazyka žáky dané školy při přijímacím řízení na čtyřleté obory na středních školách.
* Pozn. Každému příkladu nebo otázce autor testů přiřadil oblasti, v kterých musí mít žák znalosti, aby mohl daný příklad/úkol/otázku vyřešit či odpovědět. Například k vyřešení příkladů v matematice je často třeba mít znalosti z více oblastí.
Reportáž jsme dělali na jedné z nejlepších škol v okrese, kterou redakce Deníku vybrala podle tabulky nejúspěšnějších TOP 5 základek Břeclavska, kde žáci nejlépe zvládli přijímačky na střední
