Navržená rychlostní silnice do Rakouska vedoucí přes krajinu pod Pálavou natolik rozlítila obyvatele Bavor, že založili občanské sdružení Nebojsa. A podali žalobu na ministerstvo životního prostředí, které s mikulovskou trasou souhlasilo. Svoji první bitvu ale prohráli.
Podle Nejvyššího správního soudu totiž nejsou ministerská stanoviska vydaná podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí soudně přezkoumatelná. Až pozdější úřední verdikty s konkrétními dopady. „Stanovisko je pouze odborným podkladem pro vydání rozhodnutí v navazujícím řízení,“ konstatoval senát brněnského soudu s předsedkyní Miladou Tomkovou.


„Z rozhodnutí soudu mám radost. Je to dobrá zpráva pro mikulovskou trasu. Ukazuje se, že jsme nic neporušili. O to víc mě mrzí, že je mikulovská trasa stále zpochybňovaná a žalovaná,“ uvedla náměstkyně jihomoravského hejtmana Anna Procházková z Břeclavi.

Hana Koňaříková z občanského sdružení Nebojsa nechtěla včera rozhodnutí soudu komentovat. „Zatím nemáme nic v ruce. Nemám se k čemu vyjadřovat,“ argumentovala.
Ani neúspěšná žaloba podle ní bavorské sdružení se šestapadesáti členy neodradí. „Trváme na tom, že současná mikulovská silnice je dostačující. Proč dělat dálnici? Pálava i lidé kolem by jejím vlivem trpěli, smog by neprospěl nikomu a ničemu. Nové spojení do Rakouska ať stát vybuduje na Znojmo nebo na Břeclav,“ zopakovala Koňaříková.


Procházková namítá, že obcí, které s trasou prosazovanou krajem nesouhlasí, není tolik. Jen Bavory, Dolní Dunajovice a Perná. „Vždy se najde jedno, kdo bude proti. Ataky už jsou ale nyní kontraproduktivní a připravují nás o peníze. Vidím v nich cílenou snahu zablokovat financování stavby z evropských fondů,“ řekla.

Starosta Dolních Dunajovic Josef Hasník ovšem zbraně zatím skládat nehodlá. „Jedeme dál, náš postoj se nemění,“ vyjádřil se po včerejším neúspěchu spřízněného sdružení. „To, co děláme, neberu jako boj proti R52. Spíše mně jde o to, aby byly trasy na Mikulov i na Břeclav posouzeny stejným způsobem. Pokud vyjde lépe mikulovská varianta, asi nám nezbude nic jiného, než se tomu přizpůsobit,“ připustil.
Kudy plánovaná rychlostní silnice z Brna do Vídně povede, není zatím stále definitivně jasné. U soudů totiž leží další žaloby. Platnost územního plánu Břeclavska má posoudit dokonce i Ústavní soud.

Přečtěte si k tématu: