Točité schody z masivního dubu, dobová dlažba a uchvacující reprezentativní vzhled. Už zanedlouho by se měl břeclavský zámek proměnit z nevzhledné ruiny na stavbu, jež by lákala turisty i kolemjdoucí. Radní totiž vyčlenili potřebné finance z rozpočtu na jeho opravu.
„Je to snad jediná historická památka v Břeclavi. Je dobře, že má město takové záměry. Zaplaťpánbůh, že se tam dříve opravila střecha, došlo by podle mého k obrovským škodám,“ myslí si Jiří Krabička z Břeclavi.
S ozdravným procesem se však nezačne v nejbližších měsících. S prvními úpravami lze počítat až v druhé polovině letošního roku. Představitelé města totiž musí nejprve vyhlásit veřejné výběrové řízení, z něhož vzejde vítězná stavební firma.
„Tohle nijak neurychlíme. Termín v druhé polovině roku je pravděpodobný, nicméně nelze ho považovat za zcela definitivní,“ vysvětloval starosta Břeclavi Dymo Piškula.
Peníze na opravu zámku by měly plynout z městské kasy. Ta poskytne kapitál ve výši až padesáti milionů korun. „Nechtěli jsme se spoléhat na soukromé firmy, i když nabídky byly,“ zdůraznil Piškula.
Vysoká investice se může městu v příštích letech vrátit. Po nutných opravách, především ve vnitřních prostorech, by se měl zámek stát rázem atraktivním podnikatelským místem.
„S tím také počítáme, i proto jsme nepřijali řadu nabídek. Až se zámek zrekonstruuje, částky budou pro nás mnohem zajímavější,“ dodal Piškula. Část peněz na opravu zámku může navíc město získat z unijních fondů, ale jen pokud splní řadu přísných kritérií.
Stavba z šestnáctého století tak může v blízké budoucnosti sloužit třeba jako hotel či místo pro chutnou večeři. „Jednoznačně to zámku prospěje, i my bychom k tomu chtěli přispět,“ poznamenal moravský sommelier Libor Nazačuk, který před nedávnem otevřel ve sklepení zámku vinotéku.
„Máme zájem o další prostory, kde bychom chtěli rozšířit naše aktivity. Ale nakonec bude záležet, jestli nám to město umožní,“ dodal Nazarčuk.