Na stavu saletu, který vznikl mezi lety 1810 až 1813, se podepsaly desítky let socialismu, kdy sloužil jako sídlo pohraniční roty.

„Přebývalo zde až sto padesát vojáků. Rota dokonala dílo zkázy téměř úplně. A zbytek pak další majitelé, kterým zámeček procházel pod rukama. Opravili jen vnější fasádu a na vnitřky nikdo z nich nesáhl,“ vyprávěl Nemcsics.

Zámeček vlastní od června 2020. S trochou nadsázky se dá označit za slovenského rytíře, který zakletou stavbu v lužních lesích vysvobodil. Je totiž členem starého křesťanského Řádu rytířů svatého Lazara Jeruzalémského.

V oboře Soutok je hned několik bambusových polí. Pochutnává si na nich zvěř.
VIDEO: Bambus na Soutoku? Podívejte se, jak se v oboře daří exotickým druhům

Rekonstrukci považoval, jak sám prozradil, trochu jako povinnost. „Obora Soutok je nádherná a vadilo mi, že je uprostřed krásné přírody tak zdevastovaný objekt. Chtěl jsem se o něj postarat a pokusit se ho z toho bídného stavu vytáhnout. A možnost byla, protože tehdy byl na prodej,“ vzpomněl Nemcsics.

Přestože to tak zvenčí nevypadalo, lánský empírový salet byl v žalostném stavu. „Objekt i území jsou památkově chráněné, ovšem z titulu památkové ochrany jsme nenašli nic, co by mělo důvod být památkově chráněné. O tom mluví ostatně i stavebně-památkový průzkum, ze kterého jsme vycházeli,“ připomněl majitel

Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Devastace podle něj byla strašná, o památce se téměř nedalo mluvit. „Šli jsme do toho s tím, že jdeme rekonstruovat a zachraňovat něco, co památku jen vzdáleně připomíná,“ uvedl Nemcsics. Z vybavení se dochovala jen patka schodiště.

Obnovy se dočkalo také okolí. Přízemí se dvěma společenskými sály dominují neutrální barvy, na zdech převládá béžová. Stropy doplňují štuky, nebo trojrozměrné malby. Dvě další poschodí poslouží jako ubytovací část pro maximálně patnáct lidí v šesti apartmánech. Místnosti krášlí zdobené lustry.

„Uvnitř nebylo nic,“ přikývl kastelán zámečku Miroslav Uko. A pokračoval. „Jen čtyři obvodové zdi, které byly stejně nepoužitelné. Krovy, které se tvářily, že jsou hotové, byly ve skutečnosti jen podepřené lešenářskými trubkami,“ ukazoval kastelán.

Výsadba květin v zahradě zámku v Lednici.
VIDEO: Nová ozdoba zámku v Lednici. Zahrada s ornamenty září červenou a bílou

Majitel Nemcsics připustil, že byl rozčarovaný nejen ze vzhledu zámečku, ale i přístupu památkářů. Se vzájemným vztahem podle něj pomohl starosta Břeclavi Svatopluk Pěček.

„Přes třicet let byly Lány neopravované a nevyužívané, což byla obrovská škoda. Jezdí tudy přece jen množství cykloturistů. S panem majitelem chceme spolupracovat. Přece jen se jen tři kilometry odsud nachází zámeček Pohansko. Rádi bychom proto společně ladili pořádané akce či koncerty,“ nastínil budoucí spolupráci Pěček.

Zajímají vás další díly unikátního seriálu Příběhy opuštěných budov? Klikněte na obrázek.Zajímají vás příběhy opuštěných budov? Sledujte seriál Deníku, klikněte na obrázek.Zdroj: DeníkPotěšení nad rekonstrukcí zámečku vyjádřil za knížecí rodinu i její mluvčí pro Českou republiku Michal Růžička. „Knížecí rodinu těší každá zpráva o tom, že se někomu podařilo - v tomto případě soukromému majiteli - zachránit či obnovit dílo jejích předků. Lánský zámeček nebyl bohužel jedinou památkou na českém území, kterou po nějaký čas obývala Československá lidová armáda.  Komunistická moc po druhé světové válce dovedla devastaci řady kulturních památek takřka k dokonalosti. Je vždycky cenné, když se podaří tento osud zvrátit," reagoval pro Deník Růžička.

Historie zámečku Lány

  • Nachází se v oboře Soutok mezi Lanžhotem a Břeclaví. Jde o nejjižněji položenou stavbu Lednicko-valtického areálu. Zámeček je památkově chráněný od roku 1958, patří pod UNESCO.
  • Vznikl během stavebního rozmachu Jana I. Josefa z Lichtenštejna, architektem je Joseph Hardtmuth. Postavený byl mezi lety 1810 – 1813. 
  • Architektonických úprav se dočkal v roce 1918 za doby vlády Jana II. Dobrotivého z Lichtenštejna. Přistavěl se salon a první patro.
  • Čtyřicet let sloužil jako zázemí pohraniční roty. Přebývalo tady až 150 vojáků. 
  • Kompletně zrekonstruovat se jej podařilo až Robertu Nemcsicsovi, který objekt v roce 2020 zakoupil.
  • Nový majitel obnovil i okolí zámečku a zrekonstruoval přilehlé budovy. Přes nádvoří zámku se dá dostat k restauraci Stroodel, která momentálně slouží jako bistro a k občerstvení především pro projíždějící cyklisty. Vidinou do budoucna je však nabízet zde zážitkovou gastronomii, takzvaný fine dining, zaměřenou na speciality ze zvěřiny

zdroj: historik Daniel Lyčka