Jde o chátrající kolos kulturního domu Delta v Břeclavi, nedaleko stojící zpustlý zámek či dominantní budovu sila v Mikulově.

Kulturní dům Delta

Nakročeno k rekonstrukci má budova břeclavského kulturního domu Delta, která v centru města stojí od roku 1982. Betonový čtyřpodlažní kolos má od léta 2020 nového majitele. Bohumil Vavříček mladší má v plánu dům postavený v takzvaném brutalistickém stylu postupně zrekonstruovat. Žít by měl i nadále uměním, měl by být otevřený lidem, ale zároveň by na sebe měl dokázat vydělat.

„Dali jsme dohromady sály, světla a techniku tak, aby se zde mohla konat divadelní představení, koncerty či akce pro děti. Mým cílem je kulturák oživit v původním směru, k tomu nám pomáhá to, co je zde ještě dobré a funkční. Dá se říct, že se tady pořád něco děje. Minulý týden jsme tady hostili velký rybářský veletrh, příští týden zde bude zase vystupovat herec Miroslav Donutil,“ řekl Deníku majitel.

Kriminalista Jiří Markovič v penzi na Šumavě.
Legenda Markovič. Kluk z Boleradic chytal vrahy v Praze. Má svůj seriál

Plány na rekonstrukci jsou stále živé. Vavříček však přiznává, že sladit opravu takto velké stavby není vůbec jednoduché. „Neustále to řešíme s projektanty a architekty. Existuje několik variant, která nakonec bude tou finální, zatím říct nedokážu. Bohužel je to celkem zapeklité. Rekonstrukce bude složitější, než jsem předpokládal,“ poznamenal majitel Delty.

Zámek v Břeclavi

Jak naložit se zpustlým zámkem zase jen o kus dál řeší vedení Břeclavi. To aktuálně hledá partnera, který by se s ním pustil do jeho přestavby na hotel. Břeclavští tak zámek za sebou i nadále vláčí jako těžké břemeno. Hotový je již řadu měsíců návrh studie i marketingový plán, jak ambiciózního cíle dosáhnout.

Zdroj: DENÍK/Eliška Windová

Jak Deník už před časem informoval, ve hře byla dokonce i spolupráce s Lichtenštejny. Z námluv však nakonec sešlo. A šlechtický rod se tak na své někdejší sídlo do Břeclavi podle všeho nevrátí. „Zpočátku jsme si opravdu mysleli, že by do toho s námi mohli jít. Učinili jsme jim proto v tomto duchu i nabídku. Ovšem s vysvětlením, že neprovozují hotely, a ani neinvestují v tomto odvětví, nakonec odmítli. Hledáme různé způsoby, jak vrátit zámek zpátky do formy a zrenovovat jej. A zkusili jsme to i tady, ovšem naše nabídka nepadla na úrodnou půdu,“ potvrdil na sklonku loňského roku břeclavský starosta Svatopluk Pěček.

Historie zámeckého areálu sahá až do desátého století. Původně hraniční hrad, který se stal ve třináctém století románskou pevností, byl v šestnáctém století přestavěný na renesanční zámek. Současnou romantizující podobu uměle vytvořené zříceniny mu dali v devatenáctém století právě Lichtenštejni.

Břeclavský zámek se skloňuje také v souvislosti se vznikem Chráněné krajinné oblasti Soutok. Agentura ochrany přírody a krajiny totiž aktivně hledá prostory, které by případně v budoucnu mohly sloužit jako sídlo správy oblasti či dům přírody.

Velkoformátová malba rozzářila zeď městského úřadu před zasedací místností 112. Autory hravého obrazu jsou žáci Soukromé střední průmyslové školy Cultus.
VIDEO: Břeclavskou radnici zkrášlila mořská víla. Prohlédněte si celou malbu

„Ovšem kromě Břeclavi projevily zájem také další obce. Třeba Lanžhot, Mikulčice nebo Lednice. Potíž v souvislosti se zámkem by byla, že by nebyl využitý celý. Pokud bychom šli do přestavby na hotel, týkala by se zámku celého. Jsou tedy dvě varianty a uvidíme, jak to nakonec dopadne,“ naznačil už před časem pro Deník Pěček.

Břeclavští před dvěma lety v útrobách zámku dokončili archeologický průzkum. Stavba je nyní uzavřená, staticky zajištěná a díky opravené střeše do ní nezatéká. Zpřístupněná je pouze věž, kterou nechalo město před pár lety zrekonstruovat.

Historické budovy nádraží v Lednici a Poštorné s typickou dekorativní fasádou z glazovaných cihel z lichtenštejnské keramičky v Poštorné budou mít nového majitele.
Správa železnic se zbavuje nádraží v Lednici a Poštorné. Nepotřebujeme je, říká

Budoucnost zámku není lhostejná ani Břeclavanům. Ti, které Deník oslovil, se shodují, že není podstatné, kdo se na obnově zámku bude podílet. Důležité podle nich je, aby se konečně dočkal dočkal zasloužené opravy.

„Myslím, že jakékoli kroky radnice udělá k obnovení a znovu vzkříšení břeclavského zámku, budou pozitivní. A jestli nabídnout zámek ke koupi či pronájmu Lichtenštejnům, Číňanům, Američanům či komukoli jinému, je to ve finále úplně jedno. Člověka, který bydlí v Břeclavi, nezajímá položka „majitel" v katastru, ale to, zda se památka opraví, zda bude funkční, a zda přinese něco městu. Třeba prostor pro setkávání, hotel, kavárnu či galerii. Takže z mého pohledu je jakákoli spolupráce tímto směrem k obnově zámku vítána,“ nechal se slyšet třeba Břeclavan Jakub Hotař.

Silo v Mikulově

Dalším vředem Břeclavska je monstrózní betonová budova sila v Mikulově, která původně sloužila k uskladnění obilí. Jejím vlastníkem je společnost Navos, která paří do skupiny Agrofert. „Je to vada na kráse, to je pravda. Ale není to jen silo, co Mikulov hyzdí. Další objekt se nachází při opuštění nebo vjezdu do republiky. A to bývalý hraniční přechod. Nicméně obojí dvojí není v majetku města,“ okomentovala mikulovská starostka Jitka Sobotková.

Dvě jednotky hasičů ve středu odpoledne vyjížděly k záchraně vyděšeného psa, který pobíhal po střechách v Nové ulici v Rakvicích.
VIDEO: Záchrana psa v Rakvicích, hasiči ho dostávali ze střechy. Podívejte se

Využití tak obrovského objektu v těsné blízkosti hlavního tahu z Brna do Mikulova si umí představit jen těžko. „Podle mě jde o stavbu, která je na demolici,“ poznamenala Sobotková.