Poklidná zóna s parkem svádějící k procházkám hotelových hostů anebo třeba důchodců. To jsou další dvě z vizí, které naznačují, co by mohlo vzniknout za pár let za zdmi břeclavského zámku. Mezi žhavými kandidáty na dlouhodobé nájemce jsou podle informací, které se Břeclavskému deníku podařilo získat, irský hotelový řetězec a francouzská firma, jež staví po Evropě ubytování pro bohaté důchodce.

„To, že jednáme, je pravda. Ve hře je jeden velký hotelový řetězec a také částečná přestavba na moderní bydlení pro starší lidi,“ potvrdil břeclavský starosta Dymo Piškula s tím, že rozhovory jsou teprve na začátku. V každém případě by město pronajalo pouze část zámeckých prostor. Zbytek by sloužil pro jeho potřeby.

Město využije vinotéku

„Uvažovali jsme například o nějakém větším reprezentativním sále pro pořádání slavnostních aktů. Svého času jsme také mluvili o muzeu krojů. Co by se však využilo zcela jistě, by byly sklepní prostory a vinotéka,“ zamýšlel se starosta. Jak dodal, samo město by zámek využívat nemohlo. Jen náklady na jeho každoroční provoz by totiž podle něj byly v řádu několika milionů.

Jednou z variant je rovněž přestavba zámku na exteriérovou památku. „To by znamenalo, že bychom zámek opravili pouze z venku. Takovéto památky se nacházejí například ve Francii. Do jejich vnitřních prostor se pak nechodí,“ vysvětlil starosta s tím, že v takovém případě by stačilo ke dvaceti milionům, které do zámku město už vložilo, přidat dalších třicet.

„Pokud bychom chtěli plně využívat i vnitřní prostory zámku, museli bychom spolu se soukromým investorem vložit do oprav asi dvě stě milionů. A ani to by možná nestačilo,“ počítal nahlas Piškula. „Řekli jsme si, že cokoli, co se ze zámkem udělá tak, aby dobře vypadal a aby sloužil veřejnosti, bude přínosné,“ uzavřel s tím, že osud zámku budou mít od podzimu v rukou budoucí břeclavští zastupitelé.

Podle předsedy břeclavské ODS Luboše Krátkého je však zámek a jeho budoucnost velkou neznámou. „Rozhodně by měl zůstat majetkem města. A pokud, tak by tam měly být v pronájmu prostory sloužící cestovnímu ruchu. Například informační kancelář, vinotéka, kavárna či restaurace a nebo muzeum. Zkrátka něco, co přitáhne turisty. Dobré by byly i komorní letní koncerty nebo divadlo na nádvoří,“ zamyslel se Krátký.

Hotel nebo starší lidé?

Například k ubytování pro důchodce se mu ale zámek nezdá být vhodným. „Pokud by se měl zámek prodat, pak by byl jednou z možných variant hotel. Bez masivní dotace z jiných zdrojů než městských to ale nejsme schopní zvládnout,“ pokrčil rameny.

Jana Binková z Hrušek má ovšem na přeměnu zámku na hotel jiný názor. „Je pravda, že by hotel přinesl do města více peněz. Možností k ubytování je ale podle mě v Břeclavi dostatek. Spíše by se mi líbilo, kdyby v zámku bydleli důchodci. Jeho okolí je k tomu svým klidem také uzpůsobené. Nehledě na to, že by zámek sloužil k něčemu užitečnému,“ myslí si Binková.