Po letech tak nastává klíčový zlom. Nadace, která v Česku zastupuje rodinu panujícího knížete Hanse Adama II., je připravená stáhnout všechny žaloby, nežádat zpět majetek zabavený na základě Benešových dekretů a vzdát se nároků na odškodnění ve výši třiceti až pětatřiceti miliard korun. To vše výměnou za vznik společného fondu na správu majektu. Deníku to exkluzivně při setkání v Praze prozradil mluvčí Nadace Michal Růžička.

Knížecí rod Lichtenštejnů dosud v České republice usiluje o navrácení zhruba šedesáti tisíc hektarů polí a lesů a o pět zámků. Lednici a Valtice na Břeclavsku, Bučovice na Vyškovsku či Velké Losiny na Šumpersku. O ty se vedou na různých úrovních spory u šestadvaceti českých soudů.

Krajský soud v Brně.
Nároky Lichtenštejnů na Břeclavsku? Soud odvolání zamítl. Spor pokračuje dál

Podle zjištění redakce běží námluvy na vládní úrovni již asi dva roky. Pokud by se obě strany na vzniku společného fondu či nadace dohodly, je Nadace knížete z Lichtenštejna připravena okamžitě do společného majetku, který v zemi rod zanechal, a do jeho nadstandardní údržby, investovat.

„Pokud by k dohodě došlo, navrhli bychom přerušení sporů, vzali zpět všechny žaloby a navždy se vzdali majetkových nároků na lesy, zámky a další sporné statky. Skončil by i mezistátní spor mezi oběma zeměmi ve Štrasburku. Předpokladem je ovšem vznik společného fondu či nadace, kam bychom majetek převedli a společně přes správní radu spravovali. Už bychom nemluvili o restitucích, o majetkových nárocích. Nadace by se vzdala i nároku na kompenzaci, která je podle mezinárodního práva nezpochybnitelná,“ shrnul Růžička.

Podotkl, že vznik takového fondu nebo nadace by Nadaci knížete z Lichtenštejna jakožto zástupci šlechtického rodu v České republice zajistil právní jistotu, kterou nyní nemá, a umožnil zároveň do dřívějších rodových statků v České republice investovat.

Současný stav majetků, o které se šlechtický rod v České republice soudí, Lichtenštejny znepokojuje a nelíbí se jim. Tedy kromě rodinné hrobky ve Vranově, kterou nechala rodina za několik milionů korun opravit i přesto, že jí nenáleží.

„Prakticky od druhého dne bychom byli připravení spustit projekt na revitalizaci lichtenštejnské části jižní Moravy. Máme připravený plán, jak bychom mohli rychle doplnit knížecí sbírky valtického a lednického zámku o originály obrazů. Jsme také připravení na spolupráci o konceptu, který by přesahoval z návštěvnického hlediska region. Jinými slovy vytvořit z těchto míst památky ne lokálního charakteru jako je tomu v současnosti, ale evropsky významného,“ konkretizoval mluvčí Nadace.

Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Dodal, že spolupráce by mohla sahat od lesnictví přes vzdělávání až k podpoře ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou, založené na znalostech a výzkumu.

Za kulantní a elegantní označila Lichtenštejny navržené řešení kastelánka lednického zámku Ivana Holásková. „Zní to naprosto úžasně. Taková možnost by byla ideálním řešením pro obě strany sporu. Obávám se ale, že česká legislativa na něco takového není nastavená. Bohužel, do ekonomických záležitostí zase až tak nevidím. Nicméně zní to velmi dobře,“ reagovala pro Deník Holásková.

Jednání prezidenta s princem

Je ale přesvědčená, že pokud dojde ke shodě, bude to až za dlouho. „Když jsem se doslechla o schůzce českého prezidenta a dědičného prince Aloise, bylo mi jasné, že se společně budou snažit hledat cesty, jak majetky Lichtenštejnů ve vztahu k České republice ošetřit. Ale to, že je ve hře společná správa prostřednictvím nadace či fondu, jsem netušila. Bezesporu jde o velmi pozitivní krok kupředu,“ dodala Holásková.

Zlomovému prohlášení Nadace předcházela schůzka hlav obou států na půdě OSN v září letošního roku v New Yorku. Prezident České republiky Petr Pavel se s princem Aloisem s Lichtenštejna potkal za zavřenými dveřmi. Pezident poté několikrát v médiích kauzu Lichtenštejnů komentoval a vyslovil se pro zkoumání mimosoudního řešení, které by bylo výhodné pro obě strany.

Valtický barokní zámekZámek ve Valticích.Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Iniciativu hlavy českého státu přivítal i princ Alois z Lichtenštejna. „Ocenil jsem, že se prezident Pavel během schůzky v New Yorku zajímal o podstatu věci a viděl spíše budoucí možnosti než staré stereotypy,“ řekl dědičný princ.

Mluvčí Nadace podotkl, že kníže Hans Adam II., otec prince Aloise, vnímá snahu o narovnání sporu jako otázku napravení křivdy vůči předkům. „Je to pro něj velice osobní záležitost. Jeho otec byl z Československa vyhnaný a on s tím už jako dítě toto téma probíral a hovořil o něm. Kníže říká, že se nesoudí kvůli vnoučatům, ale kvůli svým předkům. Jinými slovy, nejde o peníze. Hans Adam II. věděl, že se spor potáhne roky,“ tlumočil mluvčí Růžička.

Záhonům v lednickém zámeckém parku dominuje červená a bílá barva. Z květin pak begónie.
Zámky v Lednicko-valtickém areálu čeká propouštění. Důvod? Méně peněz od státu

Lichtenštejni podle jeho slov roky přemýšleli, jaký kompromis České republice nabídnout. „Zvažovali, co by mělo být tím hybatelem, který by českou stranu přivedl k tomu, že by bylo nejrozumnější spory ukončit,“ pokračoval mluvčí Nadace.

Spory by totiž neskončily pouze u domácích soudů či ve Štrasburku. „Existují další možnosti na mezinárodní úrovni, které by rodina využila. Je to totiž věc cti a ochrany dobrého jména,“ zdůvodnil Růžička.

Spor Lichtenštejnů s českým státem

  • Knížecí rod Lichtenštejnů usiluje v České republice o navrácení zhruba 60 tisíc hektarů polí a lesů a o 5 zámků. A to včetně Lednice a Valtic na Břeclavsku, Bučovic na Vyškovsku či Velkých Losin na Šumpersku.
  • Jen na Břeclavsku chce Nadace knížete z Lichtenštejna také o 10 tisíc hektarů polí a lesů. Jsou mezi nimi i ty, přes něž má v budoucnu vést obchvat Břeclavi. Neusiluje naopak například o břeclavský zámek, pozemky Mendelovy univerzity, majetek církví či pozemky, nad nimiž vedou železnice a dálnice.
  • Před české okresní soudy putovalo v roce 2018 rovných 26 žalob.
  • Krajský soud v Brně letos na podzim řeší nebo řešil dva případy, v nichž figurovalo jméno Františka Josefa II. a jeho potomků. Kromě sporu o pozemky a zámky na Břeclavsku se zabýval ještě i kauzou z Prostějova. V tomto případě však český stát žaloval Lichtenštejny. Důvodem byl zápis v katastru nemovitostí, v němž do dnešní doby jako vlastník některých pozemků figuruje František Josef II. coby předchůdce Nadace knížete z Lichtenštejna a současného vládnoucího knížete Hanse Adama II. Krajský soud tento spor rozhodl v úterý 17. října, když odvolání zamítl, a potvrdil tak rozsudek soudu prvního stupně v Prostějově.
  • Původní spor o les u Říčan je pak před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku.