Rod Lichtenštejnů měl v českých zemích rozsáhlé državy, pozbyl je v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Před pěti lety Nadace knížete z Lichtenštejna spolu s vládnoucím knížetem Hansem Adamem II. podala k českým soudům sérii žalob o určení vlastnického práva a vyklizení nemovitostí. Jednu žalobu obdržel také soud v Kolíně, avšak nevyhověl jí.

„Není možné obcházet restituční zákonodárství cestou jiných žalob,“ řekl ústavní soudce Tomáš Lichovník.

Unikátní atrakce. V blízkosti zámku Lednice jsou k vidění obří sochy z písku.
VIDEO: U zámku v Lednici vyrostly obří sochy. K vidění je Matka Země i vinař

Podle advokáta Lichtenštejnů Aleše Linharta bylo rozhodnutí očekávatelné. „Ukazuje na to, že český stát, včetně soudů, jedná způsobem koordinovaným. Je vidět, že se spravedlnosti tady v České republice rozhodně dobrat nechce,“ tvrdí Linhart. Lichtenštejnové už dříve podali na Česko mezistátní stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.

Nově uzavřený spor se týkal pozemků a jiných nemovitostí, které vlastní různé státní instituce. Šlo například o lesní a vodohospodářské podniky, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Státní pozemkový úřad, ministerstvo školství nebo Ředitelství silnic a dálnic. Z nálezu Ústavního soud nelze vyčíst, kterých parcel či staveb se spor přesně týkal, přehled o tom neměl ani Lichovník. Zdůraznil, že soud se zabýval právními otázkami, nikoliv povahou daných nemovitostí.

Hrad Veveří.
Sezona je tu. Památky na jihu Moravy a vstupné? Zdraží Veveří a Moravský Krumlov

Okresní soud žalobu Lichtenštejnů zamítl, neuspěli ani s odvoláním ke Krajskému soudu v Praze. Podle okresního soudu žaloba mířila spíše k nastolení právní nejistoty u současných vlastníků.

Podle Nejvyššího soudu je nesporné, že nemovitosti přešly na stát dnem účinnosti dekretu v roce 1945, tedy s jistotou před rokem 1948, který je hranicí pro většinu restitučních nároků. Lichtenštejnové neuspěli ani s poukazem na údajné vady konfiskačního řízení nebo procesní pochybení. V ústavní stížnosti se nadace dovolávala ochrany vlastnických práv, stěžovala si na diskriminaci.

Někdejší hrad ukazují v zámeckém parku Valtice rozkvetlé krokusy. Sázeli je dobrovolníci.
Krása. Valtický hrad rozkvetl. Jeho půdorys ukazují barevné krokusy v trávě

Podobné žaloby dostala v roce 2018 řada okresních soudů v Česku, rozhodují o nich různým tempem. Nadace v žalobách poukazuje na to, že poslední držitel rodových majetků František Josef II. z Lichtenštejna nebyl občan Německa, ale neutrálního Lichtenštejnska, navíc hlava suverénního státu. Okresní soud v Břeclavi loni zamítl podobnou žalobu Lichtenštejnů na státní instituce. V řízení šlo například o lednický či valtický zámek, což je také někdejší rodový majetek.

Podle advokáta Linharta Lichtenštejnové zatím se žádnou z těchto žalob neuspěli. „Uvidíme, jak věci půjdou dále. Tady cesta nekončí, postupujeme dál i v těch jiných řízeních," upozornil Linhart.