Díla, jimž z hlediska návaznosti na jižní Moravu dominuje unikátní akvarelem malovaná sbírka ilustrací o čtrnácti svazcích s názvem Kodex lichtenštejnský, jsou přitom ve Valticích téměř neznámá. Přiblížit je má nově vznikající kniha pro mládež. Pracuje na ní výtvarnice a učitelka mikulovské základní umělecké školy Zdeňka Žďárská Benešová se čtyřmi svými studentkami - Veronikou a Klárou Kružíkovými a Marií a Anastazií Komarovými.

CO JE KODEX LICHTENŠTEJNSKÝ?

  • Jde o akvarelem malovaná sbírka ilustrací o čtrnácti svazcích, která až trojrozměrně znázorňuje všechny známé rostliny, jež měly pomáhat v práci botanikům i lékařům.
  • Jediným způsobem, jak v osmnáctém století zachytit rostliny tak, aby byly poznatelné pro lékařské účely, bylo jejich dokonalé namalování prostřednictvím vědecké ilustrace.
  • Práci bratrům komplikovala skutečnost, že rostliny kvetou jen v určité době. A také fakt, že v době baroka bylo nutné pracovat na jejich vybarvování pouze za denního světla, neboť světlo svíček mění barevnost. Bratři Bauerovi tak vymysleli systém kódování barev, který jim umožňoval vymalovat rostliny později. Dnes se mu říká malování podle čísel.
  • Kodex byl uložený až do roku 1799 v lékárně Milosrdných bratří ve Valticích. Teprve poté putoval jako dar vládnoucímu knížeti Aloisi I. Josefovi, který jako revanš trvale financoval přes svou nadaci nemocniční lůžka ve Valticích.
  • V současnosti je součástí lichtenštejnských sbírek a uložený je v archivu lichtenštejnského Zahradního paláce ve Vídni.

„Na knížce, která bude určená pro mládež, pracujeme zhruba osm měsíců a jsme asi u třetí kapitoly. Lidé se dozvědí více jak o životě bratrů a o jejich práci, tak také o cestování, protože každý z nich v dospělosti působil někde úplně jinde,“ přiblížila Žďárská Benešová, která se s dívkami při pátrání po stopách bratří Bauerových vydala třeba do Vídně nebo Vaduzu.

Knížecím vinicím v lichtenštejnském Vaduzu vládne rulandské. Díky fénu od Alp i podloží. Na snímku sommelierka Veronika Mile a sklepmistr Sebastian Gunsch.
Deník u Lichtenštejnů: knížecím vinicím vládne rulandské, mají ho v Břeclavi

Zatímco z Josepha se stal malíř knížete z Lichtenštejna a ředitel jeho sbírek ve Vídni, Franz byl odborníkem na používání mikroskopu a botanickým malířem na dvoře anglického krále Jiřího II. Ferdinand zase putoval na objevné plavby do Austrálie a Řecka, aby tam zdokumentoval místní floru a faunu.

KDO BYLI BRATŘI BAUEROVI?

  • Joseph, Franz a Ferdinand se narodili ve Valticích do rodiny předního lichtenštejnského malíře Lucase Bauera postupně v letech 1756, 1758 a 1760.
  • Byli ještě děti, když jejich otec zemřel a věnovat se jim začal Norbertus Adamus Boccius, převor valtického konventu Milosrdných bratří, lékař a botanik.
  • Boccius v chlapcích rozpoznal jejich obrovský talent a výtvarné nadání a využil je při vzniku svého třídílného herbáře, který tvořil pro medicínské a botanické účely.
  • Později se chlapci podíleli i na unikátní sbírce botanických ilustrací o čtrnácti svazcích. Publikace Hortus Botanicus, neboli Kodex lichtenštejnský, jsou uschované v archivu lichtenštejnského Zahradního paláce ve Vídni. Toto fantastické dílo obsahuje na 2748 věrných akvarelových ilustrací rostlin, z nichž některé již vyhynuly. První díl kodexu vznikl v roce 1776, poslední pak v roce 1804. Bratři na něm začali pracovat, když bylo Josephovi čtrnáct, Franzovi dvanáct a Ferdinandovi pouhých deset let.
  • Všichni tři vystudovali vídeňskou Akademii výtvarných umění, později se stali díky svojí preciznosti vyhledávanými botanickými malíři devatenáctého století.
  • Johann Wolfgang Goethe je údajně nazval Michelangely botanického umění.

Pro svět botanického umění bratry, kteří se narodili v polovině osmnáctého století do rodiny předního lichtenštejnského malíře Lucase Bauera, objevil převor valtického konventu Milosrdných bratří, lékař a botanik Norbertus Adamus Boccius.

Mikulov bude mít unikátní sazenici nejstaršího keře révy vinné. Stara trta neboli Žametovka se bude pnout po zdech tamního zámku.
VIDEO: Hradbu zámku v Mikulově ozdobí nejstarší réva vinná na světě, má 460 let

„Každá kapitola bude ukončená komiksem ze současnosti. Ten vlastně odvypráví příběh nás pět a naši cestu za poznáním těchto významných valtických rodáků,“ pokračovala výtvarnice, která se o bratrech Bauerových dozvěděla díky krajinářskému architektovi Přemyslu Krejčiříkovi. V bylinkové zahradě ve Valticích, kterou provozuje, totiž vedla deset let kurzy botanické malby.

Cílem knihy, kterou doprovázejí bohaté ilustrace dívek, je kromě zpopularizování jen málo známé valtické historie také motivovat mladé lidi a děti k cestování, lásce k přírodě a botanice. „Součástí knížky budou i QR kódy. Děvčata připravují také různé malé animace, na které budou odkazovat. Navíc bychom rádi pomocí QR kódů lidi přivedli na webové stránky napříč celým světem, kde si o bratrech Bauerových přečtou více,“ prozradila Žďárská Benešová.

Parta nadšenců chce obnovit okolí Mlýnského rybníka nedaleko kempu Apollo mezi Lednicí a Břeclaví.
VIDEO: Velký návrat? Mlýnský rybník u Břeclavi má lákat k rekreaci jako kdysi

Vydání publikace, jejímž mentorem je Walter Lack, berlínský profesor botaniky a jeden z největších odborníků na život a dílo bratrů Bauerových, chystají dámy na květen příštího roku. „S bratry Bauerovými jsem se seznámil v Londýně v roce 1974. V té době o nich vědělo jen útržkovitě několik málo odborníků, což vzbudilo mou pozornost,“ vzpomínal Lack, jenž je autorem hned několika monografií o těchto třech sourozencích. Žádná z nich však dosud nebyla přeložená do češtiny.

BRATŘI BAUEROVI A JEJICH ODKAZ VE VALTICÍCH

  • Ve Valticích se o nich lidé více dozvědí třeba v Bylinkové zahradě Lu &Tiree Chmelar, kterou vede Přemysl Krejčiřík, nebo v Městském muzeu Valtice.
  • Převor Boccius je pohřbený na místním hřbitově.
  • Originál třídílného herbáře převora Boccia je uschovaný v klášteře Milosrdných bratří v Brně, kde jej pro botanický svět objevila mikulovská rodačka Milada Rigasová.
  • Jednu pověst bratrům Bauerovým ve své knížce Valtické pověsti a příběhy věnovala Lada Rakovská, předsedkyně Muzejního spolku Valtice a vedoucí tamního městského muzea, která o bratrech také přednášela.
  • Na vznik první česky psané knihy o významných valtických rodácích, který podpořilo město Valtice a newyorská nadace Friends of Czech Greenways, mohou přispět i další nadšenci. A to prostřednictvím transparentního účtu 670100-2224823857/6210.
  • Za zmínku určitě stojí, že se na předsádce knihy podílejí také jihomoravské děti. Malují totiž přesně takové květináče, které kreslili bratři Bauerovi pro první herbář otce Boccia.

Klášter Milosrdných bratří v Brně navštívil za tímto účelem poprvé už v roce 1983. „Návštěva to byla nezapomenutelná. Přijali mě velmi srdečně a dovolili mi nahlédnout do herbáře převora Boccia,“ neskrýval potěšení ještě i po letech významný berlínský botanik, který při svém pozdějším výzkumu ve Valticích objevil řadu dosud neznámých kreseb bratří Bauerových.

Záběry z dronu Jakuba Hotaře.
Očima mouchy. Filmař natočil průlet valtickým zámkem a zámeckou kaplí

Vzkříšení odkazu sourozenců, již na světově oceňovaných herbářích začali pracovat ještě jako děti, rozhodně ve Valticích neskončí jen vydáním knihy. Ve hře jsou založení nové tradice jarních slavností s workshopy, pamětní desky na rodném domě či konventu Milosrdných bratří nebo upomínkové předměty.

Společně s kastelánem valtického zámku Richardem Svobodou pak výtvarnice Žďárská Benešová zvažuje vznik muzea či stálé expozice, která by mohla být zpřístupněná na zrekonstruovaném zámečku Belveder. „Je to v zárodečném stádiu uvažování, ale opravdu jsme přemýšleli, že bychom převora Boccia i bratry Bauerovy připomněli. Byly to velmi významné osobnosti Valtic. Konkrétní realizaci bychom směřovali asi až k roku 2026,“ potvrdil Deníku Svoboda.

První Pol Point na Moravě otevřeli policisté v Lednici.
VIDEO: Lednice je první na Moravě, případy lze policistům nově ohlásit online

Publikace věnované bratrům Bauerovým se dají pořídit i v zámeckém knihkupectví. Ovšem pouze v angličtině. „O nás se o nich skutečně moc neví, přestože kupříkladu Ferdinand byl prvním Středoevropanem, který se dostal do Austrálie s jednou významnou britskou expedicí a namaloval vlastně první australský přírodopis. Je považovaný doslova za gigantickou figuru tamních dějin,“ vypíchl kastelán.

To, proč se jejich věhlas nedostal za hranice České republiky, připisuje poválečným událostem. „Patřili do komunity německy mluvících lidí. Tedy do světa, který společně s Lichtenštejny po roce 1945 do jisté míry z našich dějin odešel. A až teprve teď máme čas ho znovu objevovat,“ poznamenal Svoboda.

Mohlo by vás zajímat: Krápníkovou jeskyni pod lednickým zámkem obsadili amoniti

Zdroj: Iva Haghofer