„Odborníci o existenci sklepa věděli ze starých map, objev to pro nás byl ovšem zásadní. Stejně tak jako pilíře ve vstupní hale. Nyní budeme muset vybagrovat zeminu, která se tam za ta léta nahromadila, zpevnit klenbu a potom opět předat archeologům, aby mohli pracovat ve výzkumu dál,“ nastínil pro Deník velkoněmčičský starosta Pavel Nápravník.

Redakce Deníku Rovnost měla možnost nahlédnout ještě před rekonstrukcí do útrob zchátralého zámku ve Velkých Němčicích.
Unikátní návštěva: podívejte se, dovnitř gotického zámku ve Velkých Němčicích

Okolí zámku navíc čeká monitoring a geomagnetický průzkum. „Doporučili nám ho odborníci z organizace Archaia Brno a Národního památkového ústavu. Průzkum dokáže zjistit výdutě, zbytky starého zdiva a případně i inženýrské sítě. Nepředpokládáme sice žádné velké objevy, ale kdo ví. Když jsme kvůli základům zámku umísťovali sondy, objevili jsme třeba barokní odvodňovací kanálky,“ nastínil další postup prací starosta.

Aktuálně mají Velkoněmčičstí hotovou studii k využití zámku i vydané závazné stanovisko. „Teď budeme řešit v rozpočtu projektovou dokumentaci. Jakmile bude vyhotovená, budeme hledat partnera, který nám pomůže se získáním dotací. Na rekonstrukci zámku totiž budeme potřebovat opravdu hodně peněz. Hrubý odhad hovoří o šestapadesáti milionech korun bez daně,“ naznačil Nápravník.

HISTORIE ZÁMKU VE VELKÝCH NĚMČICÍCH

  • Zámek byl původně pozdně gotickou tvrzí. První zmínka o ní se ve Velkých Němčicích objevila v roce 1496.
  • Součástí rozsáhlého komplexu bylo původně i hospodářské zázemí, park a kaple. Ty však zanikly.
  • Po roce 1550 nechal zpustlou tvrz přestavět v renesanční sídlo Zikmund Heldt z Kementu.
  • Zámek dokončil až v osmdesátých letech šestnáctého století Tas Meziříčský z Lomnice.
  • Za třicetileté války sídlo vyhořelo. V letech 1626 až 1642 prošlo obnovou.
  • Od roku 1774 patřil zámek Dietrichštejnům. Později začal chátrat.
  • Po roce 1918 připadl státu a byl přestavěný na byty.
  • Od roku 1948 až do roku 1990 sloužil zámek jako škola. Později byl v pronájmu soukromých subjektů.
  • Získat budovu do vlastnictví městyse chtěl už porevoluční starosta Ladislav Frank.
  • Zámek je od roku 2006 památkově chráněný.

Místní se již pustili do práce s odstraňováním betonových podlah a příček z minulých let, které nemají historický původ a neslouží jako nosné stěny. „Bývala tady škola, vznikly zde nejrůznější kabinety. Dole pak bývala vinárna a nejrůznější výrobny a provozovny. Zámek jsme proto nejprve museli vyčistit. Budova momentálně vysychá a my projekčně řešíme přípravu na statiku a opravu střechy,“ přiblížil starosta s tím, že nejnutnější opravy v řádech desítek tisíc korun řešili tamější průběžně.

O využití zámku mají místní jasno. Řeší už spíše detaily. „Objekt je částečně podsklepený, bylo by proto vhodné ho využít třeba jako archivní sklep, kde by měl kdokoli svoji uzamčenou kóji s vlastním uskladněným vínem. Lidé by si sem mohli přijít, posedět v degustační místnosti, popít a pobavit se. Uvidíme, co na to řeknou zastupitelé,“ představil starosta.

Velké Němčice na Břeclavsku
Velké Němčice ve varu. Obyvatele rozdělila stavba Sportcentra za 50 milionů

V přízemí by se mělo nacházet informační a komunitní centrum se zámeckou kavárnou a sociálním zařízením. „To bychom využívali i v při pořádání hodů na prostranství před zámkem. Něco podobného nám zde totiž citelně chybí. V chodbách v přízemí by pak mohla být i výstavní galerie a místnost k prodeji regionálních produktů nebo i vín místních vinařů,“ pokračoval Nápravník.

Horní patro pak bude sloužit jako úřad městyse. Chybět nemá ani velká zasedací místnost, kterou Velkoněmčičští momentálně postrádají. Využívat by se mohla i k přednáškám či menším komornějším koncertům a představením.

V nejbližší době by městys měl do správy získat také kapličku, která se nachází v blízkosti zámku. „Máme o ní požádáno u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Teď čekáme, až nám naši žádost podepsanou vrátí nazpět,“ řekl Nápravník.