Potok Haraska je tak zanesený, že kvůli nánosům bahna a zarůstání vegetací přestává téct. A stává se stokou, která zamořuje obec zápachem, při vydatnějších deštích hrozí povodněmi a navíc je líhništěm komárů. Čištění potoka, po kterém Boleradičtí už dlouho volají, léta brzdil nedostatek peněz. Našly se konečně až letos.

„Čištění potoka se stále odsouvalo. Obec proto loni aktualizovala svou žádost, která už několik let ležela na ministerstvu zemědělství. V polovině letošního roku jsme obdrželi zprávu, že potok Haraska je zařazen do jejich protipovodňového programu. Práce mají začít ještě letos,“ oddechl si boleradický starosta Jan Koráb.

Podle něj vznikla studie obnovy potoka už v roce 2003. Předloni vyčistilo břeclavské středisko Zemědělské vodohospodářské správy, která je správcem toku, dolní část Harasky. Nejkritičtější horní část ale zůstávala nedořešena.

„Z fondů ministerstva bude uvolněna dostatečná částka na obnovu více než jednoho tisíce metrů koryta potoka. V rámci těchto prací má dojít i k odstranění náletových dřevin z břehů. Vybraná firma vyčistí koryto od mnohaletého nánosu bahna, jehož vrstva je místy až osmdesáticenti­metrová,“ sdělil Koráb.

Boleradičtí doufají, že že práce začnou co nejdříve. Potok Haraska je totiž důležitým prvkem ochrany městyse před nespoutaným vodním živlem, ať již v důsledku jarního tání nebo přívalových dešťů. Vypracovat projekt a vypsat výběrové řízení, z něhož vzejde dodavatel, ovšem musí vodohospodáři, kteří obdrží i státní dotaci.

„Podle našich plánů by měl být projekt zadán a schválen ještě v červenci. V polovině bude října vypsáno výběrové řízení na dodavatele a v listopadu by mohly začít vlastní práce,“ nastínil pravděpodobný časový rozvrh vedoucí břeclavského střediska Zemědělské vodohospodářské správy Vladimír Drbola.

Jak dodal, na zanášení koryta má vliv také napojení kanalizací některých domků přímo do potoka. „Je to i otázka čističek. Znám doby kdy se z potoka dalo pít,“ řekl Drbola.

Boleradičtí ale hlavně doufají, že vyčištění potoka zabrání zaplavování okolních pozemků a stavení. „V roce 1989 postihly devastující záplavy polovinu obce. Dokonce došlo i k protržení hráze potoka. Před deseti lety nebyly škody až tak velké, přesto voda znovu poškodila některé zahrady a objekty. Zanešený potok ohrožuje hasičskou zbrojnici, sál, úřad městyse i další budovy,“ vypočítával Jiří Janda, který v Boleradicích by­dlí.

Nejen on věří, že nebezpečí po vyčištění horní části potoka pomine. Práce by měly skončit v příštím roce. S výstavbou čistírny odpadních vod to zřejmě tak horké nebude. Současná legislativa totiž nařizuje jejich stavbu až obcím nad dva tisíce obyvatel. V Boleradicích jich žije necelých devět set.