VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zapomenuté stavby: valtický obelisk a templ v Lednici

Valtice – Dvě stavby v Lednicko-valtickém areálu, o nichž ví nejspíš jen zasvěcení, právě zkoumá devatenáctiletý Valtičan Daniel Lyčka.

24.2.2013 3
SDÍLEJ:

Valtický obelisk.Foto: archiv

„Patří k nim valtický obelisk a v Lednici chrám zvaný templ," říkal Lyčka v rozhovoru pro Břeclavský deník.

Kastelán valtického zámku Michal Tlusták navíc tvrdí, že podobně zapomenutých staveb je v areálu více.

„A ještě daleko více jich zbourali samotní Lichtenštejni, když se třeba park ve Valticích předělával při tehdejší módní vlně na anglický. Při tom byla zbourána řada malých staveb: čínský pavilon, vyhlídková věž v parku a také obelisk. Alespoň tedy podle toho, co vím," reagoval Tlusták

Lyčka objevy ještě před pár dny tajil. Nejprve s nimi totiž seznámil návštěvníky jeho přednášky, která se uskutečnila ve čtvrtek večer ve Valticích. Ostatní si museli počkat.

„Jsem spokojený, přišlo asi padesát lidí, sál byl plný," mnul si ruce Lyčka.

Obelisk stál u hranic

Co se mu vlastně podařilo zjistit? „Obelisk byl postavený kolem roku 1800 ještě za Aloise I. z Lichtenštejna. Architektem je pravděpodobně Josef Hardmuth. Valtický obelisk tvořil nejspíš protipól toho podivínského. Před stavbou Reistny muselo jít o nejvyšší stavbu Lednicko-valtického areálu. Zmizela podle všeho na konci první poloviny devatenáctého století," uvedl mladý badatel o objevu. Najít původní místo, kde obelisk stál, je složité. Podle Lyčky byl k vidění za parkem na dnešní hranici s Rakouskem.

Druhá stavba, kterou se nyní zabývá, je templ. „Stál v Lednici, v bývalé ose chrám slunce – čínský pavilon. Architekt je stejný jako v předchozím případě a doba vzniku bude také podobná. Šlo o kruhovou klasicistní stavbu tvořenou šesti nebo osmi sloupy nesoucích barevně malovanou kopuli. Lze mluvit o jakési zmenšenině slunečního chrámu, ale nikoliv jeho napodobenině. Templ zanikl asi v roce 1840, pak už se totiž neobjevuje v katastrálních mapách," dodal mladík.

Kastelánka zámku v Lednici Ivana Holásková poté doplnila: „Zaniklé stavby jsou patrné v rytinách, původně sloužily zejména k odpočinku. Templ byl krásná stavba, o níž nevíme, proč ji zničili. Možná se nehodila do vyvíjejících představ o parku. S Danielem samozřejmě spolupracujeme, ale jsme rádi za každého badatele. Při spoustě povinností nám na tuto práci totiž nezbývá moc času," uzavřela Holásková.

Autor: Lukáš Ivánek

24.2.2013 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Břeclavští fotbalisté ukončili podzimní část šestigólovým debaklem

Emma Julie Gronzíková, 12. listopadu 2017, 22.30, 50 cm, 3140 g, Břeclav
6

Novorozená miminka Břeclavska 46. týdne 2017

ONLINE ROZHOVOR: Ptejte se ředitele Českého rozhlasu Brno Jaromíra Ostrého

Jižní Morava – Před čtyřmi lety se vrátil do Brna z pozice šéfredaktora Dvojky Českého rozhlasu. Jako ředitel Českého rozhlasu Brno má za sebou čtyři roky bez přestávky a teď právě pracuje na rozdělení brněnského a zlínského studia.

Po nehodě tří aut na dálnici D2 u Velkých Němčic odvezly sanitky čtyři zraněné

Velké Němčice – Dopravní nehoda tří osobních aut v neděli odpoledne částečně omezila dopravu na dálnici D2. Řidiči se střetli krátce po poledni nedaleko Velkých Němčic.

Impulsy k tetování jsou různé. Je načase zbavit se předsudků, říká tatér Musil

Blansko – Sklepní doupě s lehátkem, chatrné osvětlení a pofidérní muž s tatérskou jehlou. Tento obrázek tetovacích salonů nám často vnucují béčkové filmy. Zažité představě zcela vzdoruje salon blanenského tatéra Jiřího Musila. Spíše než jako tatérské studio působí dojmem luxusně zařízeného kosmetického salonu. V pečlivě uklizené místnosti, které vévodí černé křeslo, nás vítá sympatický hubený muž. Ačkoliv sám prosazuje při tetování vysoké hygienické standardy, pozastavuje se nad přemrštěností některých norem. „Zdá se mi zvláštní, že nikoho stejnou měrou nezajímá výtvarná stránka. Občas s nadsázkou říkám, že úředníkům je jedno, jestli tam vytetuji lejno, hlavně když bude sterilní,“ směje se Musil.

Svezení Populárem probudilo vášeň. Muzeum motorismu ročně navštíví 10 tisíc lidí

Znojmo – Starou stíhačku, parní lokomotivu a především desítky historických motocyklů, aut a rozmanitých strojů. To vše sesbíral a před vystavením obnovil majitel znojemského Muzea motorismu Jan Drozd. Návštěvníky do staré vodárny u znojemské přehrady láká už desátým rokem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT