Jako v pravé vánoční pohádce. Právě tak si připadají lidé, když spatří v noci nepřehlédnutelný ladenský dům Ludmily Michlovské. Santa Klaus se čtyřspřežením sobů, vlak s několika vagóny, zářící andělé, sněhulák a spousta dalších vánočních motivů září do daleka.

„Máme radost, když můžeme druhým dělat radost,“ usmívá se druh majitelky domu Josef Vaškovič, který se o svítící nádheru každoročně stará. Dobrovolně a rád.

Výzdoba domu je mezi Ladenskými oblíbená natolik, že jej denně chodí obdivovat davy dětí, ale také dospělých. Dokonce přijíždějí i lidé z okolí, aby načerpali tu pravou předvánoční atmosféru.

„Nápad s výzdobou jsme dostali, když jsme s přítelem cestovali po světě. Nejvíce nás ovlivnilo Rakousko, kde stále střídavě bydlíme. Z cest po zahraničí jsme si také přivezli první svítící kousky a tím to celé začalo,“ vysvětluje Michlovská vznik atrakce.

Pestře osvětlený a vyzdobený dům září v obci nedaleko Břeclavi jako hvězda uprostřed noční oblohy. Okouzlující podívaná se již dávno stala součástí adventního dění v Ladné. Na Mikuláše se k domu scházejí koledníci, které důchodcovská dvojice hostí čajem a punčem.

„Mám tu již pro děti přichystaný pytel plný čokolády a různých cukrovinek. Loni jsme uvařili dvacet litrů čaje a deset litrů vánočního punče. Všechno se vypilo,“ prozrazuje čtyřiasedmdesátiletá hostitelka, která zůstala bez potomků. Možná i proto je ráda, když může potěšit jiné děti.

Reklama pro obec

Zářící dům s pestrobarevným vánočním osvětlením a řadou figurek reprezentujících spíše západoevropské Vánoce má v oblibě i místostarostka obce Bohumila Tesaříková. „My jsme rádi, že tu něco takového máme. Líbí se to nejen místním lidem, ale dům jezdí obdivovat i přespolní,“ všimla si ladenská místostarostka.

Nevšední podívaná, která je v Ladné k vidění od konce listopadu až do konce ledna noc co noc, ale není zadarmo. Tisíce svítících žároviček znamenají podstatně zvýšené náklady na spotřebu elektřiny. Kvůli enormnímu dvouměsíčnímu odběru se faktura každoročně šplhá přes třicet tisíc korun.

„Stojí to hodně. Pokud bych to měla platit jen ze svého důchodu, tak tu nesvítí ani svíčka. Ale o peníze mi nejde, jsem ráda, že můžu udělat radost dětem,“ opakuje Michlovská.

„Kdybych sama měla malé dítě, tak bych se s ním na svítící výzdobu určitě také chodila dívat. Pro děti je to jistě skvělý zážitek. Mně osobně to ale přijde trochu kýčovité,“ vyjádřila mírně odlišný názor Eva Morávková z Ladné.

Osudy domu ovšem nebyly vždycky tak blyštivé jako dnes. Rodina Michlovské o něj přišla za totality a dnes čtyřiasedmdesátiletá žena emigrovala i s bratrem v roce 1981 do Vídně. Dům dlouhá léta chátral. Jeho majitelka se vrátila do vlasti až po Sametové revoluci. Dva roky se o rodný dům soudila, nakonec jí byl vrácený v restituci.

Autor: PETR KLUSKA