Vyjmutí města z územního plánování kraje dlouhodobě kritizuje náměstek brněnského primátora za zelené Martin Ander. „Zatímco všude jinde bude jasné, kudy které silnice povedou, v Brně a v okolních obcích nikoliv. Přitom jde o ekonomicky klíčovou oblast pro celý kraj," vysvětlil Ander.

Ten upozorňuje, že je takové rozhodnutí kraje v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, který tehdejší zásady územního rozvoje zrušil v roce 2012. „V rozhodnutí soudu stálo, že kraj nemůže schvalování rozporcovat. Hrozí, že zásady neschválí další čtyři roky. Bez nich ale kraj nemá právo na žádné dotace do dopravy," upozornil.

Miliardy pro kraj

Z rozpočtu unie přitom může Česká republika na stavbu nových silnic vzít tři sta miliard. Na to upozornil už i europoslanec za lidovce Tomáš Zdechovský. „Jižní Morava má teď jedinečnou příležitost čerpat, dostavět dálnici R52 až do Rakouska," tvrdí.

Právě dálnice R52 mezi Pohořelicemi na Brněnsku a Mikulovem na Břeclavsku společně s dálnicí R43, která má vést na sever od Brna, jsou nejvíce problematické. Jednat o nich měli krajští zastupitelé už ve čtvrtek. Ministerstvo životního prostředí, které se mělo k trasování těchto silnic vyjádřit, si ale prodloužilo lhůtu o další měsíc. „Bez něj nemůžeme definitivně rozhodnout o tom, kudy silnice povedou," upozornil krajský lidovecký radní Antonín Tesařík.

V únoru chtějí krajští radní na veřejném projednání lidem představit konečnou podobu budoucnosti jižní Moravy. Už nyní v některých místech lidé protestují. „Nabídli nám tři varianty, jak povedou silnici z Kuřimi k Černé Hoře. Všechny jsou ale navržené bez ohledu na nás, ty, co žijeme kolem," tvrdí Tomáš Chalupa z Kuřimi o sporné R43.