Mám ji ráda, neboť tvrdošíjně zastávám názor, že neděle je od slova nedělat, a tak lenoším, čtu si a zabývám se činností nepodstatnou, na niž mi v týdnu nezbývá čas.

Možná jsem se rozhodla sledovat debatu proto, že se jí zúčastnili nejen zástupci parlamentních stran, ale i veřejnosti, aby diskutovali o umístění amerického radaru na našem území, sice až kdesi v Brdech, ale to je přece jedno.

Řeči se vedou o radaru už dlouho, ale musím se přiznat, že kdyby i nakrásně k tomu bylo referendum, nedokázala bych pro nedostatek poctivých informací v této chvíli s čistým svědomím hlasovat ani ano, ani ne. Soudím, že jako většina ostatních, kteří by rozhodovali pouze za sebe, a nikoli za příslušnou stranu.

Říkala jsem si, že když už porušuji své vlastní zákazy, budu mít aspoň konečně jasno, jak se věci kolem radaru mají, když přece debata je zase od slova debatovat. Jedni řeknou proč radaru ano, druzí proč ne, jednotlivé důvody se v závěru vyhodnotí a všichni debatující dojdou aspoň k nějakému základnímu stanovisku, a co je nejdůležitější, přihlížející lid obecný, který stále i po letech tone v nevědomosti a dohadech, bude mít šanci zesumírovat si jednotlivé argumenty a pochopit, co se zatím jeví jako nepochopitelné.

Ten věčný optimismus je téměř vražedný!

Z obrazovky se sotva po chvíli začaly ozývat jenom vzájemné urážky, jak je u nás ostatně zvykem, okřikování veřejnosti a chvílemi byl takový řev, že nebylo slyšet vlastního slova, natož rozumět, o čem se mluví. Ve tváři jindy pohotového redaktora se zračila bezmoc a čiré zoufalství, neboť jediným možným zásahem k usměrnění rozběsněných politiků se ukazovalo rozdat pár facek, a to se bohužel jaksi nesmí.

I po hodině takzvané debaty o radaru zůstala jasná jenom obloha, záporné stanovisko starosty obce, v jejíž blízkosti by měl radar stát, a odhodlání politiků, že budou rozhodovat oni sami.

Jedno je ale na tom, že o náš názor nikdo nestojí, dobré. Až budou případně za čas historikové zkoumat a dokládat, kdo sem na naše území kohosi svým podpisem zase pozval, náš tam rozhodně nebude.

Věra Fojtová