Vzácně jednotní byli v pátek koaliční i opoziční břeclavští zastupitelé. Alespoň při jednom hlasování. Všech pětadvacet, kteří na zasedání přišli, jich totiž zvedlo ruku pro odpuštění penále z prodlení na nájemném těm, kteří kupují v Břeclavi městské byty.

„Reaguji na příslib starosty, že pokud někdo podá návrh na odpuštění penále z prodlení, zvedne pro to ruku. Připadá mi nespravedlivé, aby ti, co byty kupují, nesli zátěž neúměrného penále,“ uvedl sociální demokrat Ivan Blaho, který návrh předložil.

Evropský demokrat Dymo Piškula hozenou rukavici zvedl. „Připojuji se k tomuto návrhu. Je tady totiž otázka, jak moc a s jakou časovou prodlevou domovní správa dluh vymáhala,“ připustil břeclavský starosta.

Zastupitelé ovšem usnesení, že před prodejem bytového domu musí kupující strana uhradit pouze dluh na nájemném, nikoliv vzniklé penále, nepřijali v původně navrženém znění. Ze strachu, že by někteří budoucí nabyvatelé bytů mohli přestat platit městu nájemné, nakonec posunuli termín „odpustku“ až ke dni podpisu kupní smlouvy.

Později pak zastupitelé schvalovali už i prodej několika konkrétních bytových domů nájemníkům.

Sociolog varoval zastupitele marně

Vyostřenější debata se strhla kolem prodeje zchátralého historického domu v Poštorné, ve kterém žije sedm problémových rodin. Romů. „Prodej může výrazně zhoršit problémy se sociálně vyloučenými obyvateli,“ varoval zastupitele sociolog Štěpán Ripka, který se romskou problematikou v Břeclavi zabývá.

Bývalou občanskou záložnu, o kterou projevil zájem soukromý investor, nabádal zatím neprodávat. Vytvořit pracovní skupinu a diskutovat o tom, jak s probematickými domy nakládat. „Příkladem mohou být projekty sociálního bydlení, kdy jsou nájemníci zapojeni do programu pracovní rehabilitace. V rámci něj si bydlení sami opraví a získají tak k domu lepší vztah,“ navrhoval Ripka, který upozornil i na novou možnost čerpat od roku 2010 na sociální bydlení státní podporu.

Že by nájemníci mohli skončit na ulici, takovou obavu připustili také někteří zastupitelé. Komunistka Marta Strušková proto navrhla navýšit jednorázovou sankci pro nového majitele, nezajistí–li pro obyvatele domu v případě jejich vystěhování náhradní bydlení. Z jednorázové částky půl milionu korun na čtyři sta tisíc na jednu bytovou jednotku. Pro prodej domu s takto zpřísněnou sankcí nakonec zvedlo ruku dvacet zastupitelů.

Návrh ponechat dům v majetku města neprosadil ani Luboš Krátký, který poukázal na potíže s nevyhovující sousední křižovatkou k hraničnímu přechodu. „Až ji budeme potřebovat rozšířit o další pruh, budeme vykupovat opravený dům. Bylo by lepší nechat si ho pro případnou demolici,“ přesvědčoval zastupitel za ODS. Neúspěšně.