Že lze v břeclavských bazarech a zastavárnách narazit na kradené věci, se v minulých dnech na vlastní oči přesvědčili policisté, kteří provozovny kontrolovali. Celková cena nelegálního zboží přesáhla padesát tisíc korun.

Další kontroly mají následovat. „Cílem bylo pátrání po odcizených věcech a také kontrola smluv. Ke spolupráci jsme proto přizvali pracovníky živnostenského úřadu," uvedla břeclavská policejní mluvčí Kamila Haraštová.

V okresním městě se do hledáčku kontrolorů dostaly čtyři bazary a zastavárny. Policisté společně s úředníky zaevidovali více než tři sta věcí a pročetli asi sto dvacet smluv. „Někteří při prodeji zboží v provozovnách předkládali neplatné doklady. Například kradené či ztracené občanské průkazy. Kontrola dále odhalila pochybení při evidenci věcí, kdy v některých provozovnách chyběly písemnosti k prodávanému zboží," zmínila Haraštová.

Objevilo se i deset kradených věcí, jejichž cena převyšuje padesát tisíc korun. „Jednalo se především o nářadí, ale výjimkou nebyly ani hudební nástroje či jízdní kolo," upřesnila mluvčí.

Právě nářadí a nástroje se v minulých měsících staly mezi zloději vyhledávaným cílem. Mizelo téměř vše. Od kladiva po hudební instrumenty za desítky tisíc korun. V minulých dnech se o tom přesvědčil například majitel jedné z břeclavských garáží: přišel o bourací kladivo, brusku, pily a vrtačku za celkem 44 tisíc. Počet podobných případů se od začátku letošního roku šplhá k patnácti.

Naděje na navrácení ukradeného kontrabasu svitla i folklornímu souboru Hrozének v Bulharech. Objemný nástroj však na seznamu zadrženého lupu nebyl. „Kluci z cimbálky procházeli zastavárny už dříve, ale nenašli jej. Samozřejmě doufáme, že by se ještě někde mohl objevit. Minulý týden jsme si ovšem už vzali na zkoušku jiný, brzy uvidíme, jestli ho i koupíme. Věci už máme každopádně lépe zabezpečené," říkala v pátek Marcela Kurucová z Hrozénku.

Policisté jsou v bazarech a zastavárnách poměrně často. Ať už kvůli hloubkovým kontrolám nebo hledání konkrétní věci, kterou majitel postrádá po návštěvě zloděje. „Když je kontrola větší, jsou tady i několik hodin a od vybraných věcí chtějí vidět doklady. Jindy si vytipují jen něco," zmínil jeden z břeclavských prodejců, jenž si přál zůstat v anonymitě. Redakce jeho jméno zná.

Podle něj se provozovatelům bazarů přijmout kradené zboží ani nevyplatí. Často mu někdo nabízí věci, kterých sepotřebuje rychle zbavit. Když jde například o mobilní telefon, chce vidět, zda s ním umí zacházet. Zjišťuje tak, zda mu skutečně patří.

„Řešíme ale i jiné problémy. Třeba když se pohádají manželé a muž přinese televizi. Dám mu za ni třeba tři tisíce, ale žena mezitím nahlásí, že ji ukradl. Přijde policie, televizi zabaví a vrátí jim ji. Já jsem však chudší o tři tisíce, protože mě odkáží, abych si to vyřešil v soudním stání," dodal prodejce.