K jeho výstavbě je ale potřeba zhruba osmdesát milionů korun. „Připraveným štěstí přeje, mohli bychom hned začít stavět. Projektová dokumentace je vypracovaná ve stadiu pro stavební povolení. Stála nás dva a půl milionu korun, ty jsme zaplatili z obecního rozpočtu. Byl vydán územní souhlas se stavbou a požádali jsme o stavební povolení. To bychom měli mít v prvním březnovém týdnu,” sdělil starosta Vranovic Jan Helikar.

Osmdesát milionů se v obecní pokladně zatím nenajde. Proto se v těchto dnech Vranovičtí obracejí k Jihomoravskému kraj. Ten má pro peníze na stavbu devíti takovýchto zařízení díky půjčce od Evropské investiční banky, na výstavbu podobných zařízení v kraji. Může však uspokojit jen devět žadatelů. Vranovice jsou desáté v pořadí a usilují o místo prvního náhradníka. Tím by se mohly stát v případě, že by některý zájemce od záměru odstoupil nebo nesplnil podmínky žádosti o dotaci.

V moderní třípatrové budově by našlo nový domov asi sedmdesát penzistů, kteří nepotřebují soustavnou péči a dohled. Projekt počítá s šestapadesáti bytovými jednotkami pro jednotlivce a pro dvojice. V přízemí budovy by obec provozovala také kuchyni a jídelnu nejen pro obyvatele domu, ale i pro žáky školy a zájemce z řad obyvatel obce.

„Plánujeme, že by prostory jídelny sloužily i pro některé společenské a kulturní akce. Takové zázemí totiž ve Vranovicích zcela chybí,” uvedl Helikar. Podle něj by v budově našel své zázemí i rozvětvený klub důchodců, jenž v obci aktivně působí. V provozu už je nová lékárna v přízemí.

Zájemci o bydlení se hlásí už dlouho. „Chodíme se ptát na obec, kdy už se začne penzion stavět. Rádi bychom se tam nastěhovali,” shodli se manželé Danečkovi. Jsou oba v důchodu a bydlí v družstevním bytě. Do společného zařízení pro seniory chtějí ze zdravotních důvodů.

O tom, jak by měl vranovický dům pro seniory vypadat, už má obec jasno. Dnešní realita je ale zcela jiná.

„Projevují se neduhy a nemoci stáří a bude to jen horší. Jsme sami a nemá se o nás kdo postarat. V penzionu bychom měli k dispozici pečovatelskou službu,” dodali.

Kolik peněz by Danečkovi museli platit za bydlení v domě pro seniory, se podle Helikara nedá zatím odhadnout. Pokud obec totiž nezíská podporu kraje, bude se muset obrátit na soukromé investory, kteří by projekt uvedli do života na vlastní náklady. To by ale mohlo znamenat i vyšší nájmy za bydlení.

Nedůstojný vzhled zchátralého objektu netěší ani tamní obyvatele. Přestavbu schvalují. „Pamatuji si, jak se tu kdysi stavělo zemědělské družstvo, teď to vypadá smutně. Přestavbou ožijí nejen budovy, ale i okolí. Slyšela jsem, že by se opravily nejen přilehlé chodníky a silnice, ale i parčík na náměstíčku,” schvalovala plány Bohumila Vetrová. Na zdevastované budovy se dívá přímo z okna svého domu.

Zemědělský areál obec získala před dvěma lety výměnou za nevyužitou a prodělečnou budovu zdravotního střediska na vranovické Návsi. Dnes už v ní soukromá firma staví nové byty.

„Byla to dobrá výměna, areál družstva se totiž přímo nabízí k vybudování domu pro seniory. Nebude tu jen zděná stavba, je tu dostatek prostoru i na zeleň a oddechový park,” přiblížil Helikar. Byl by rád, kdyby se první obyvatelé nastěhovali do nového penzionu do dvou let.

Šanci získat dotaci od kraje vidí mimo jiné i v tom, že projekt napomůže naplnit plán rozvoje sociálních služeb, který si Jihomoravský kraj schválil pro léta 2009 – 2011.

O tom, jak by měl vranovický dům pro seniory vypadat, už má obec jasno. Dnešní realita je ale zcela jiná.

DAGMAR HUMPOLÍKOVÁ