VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zdravotní bratři? O povolání není zájem. Problém jsou peníze

Jižní Morava - Je to bída. Tak komentovala náměstkyně ředitelky hodonínské nemocnice Naděžda Kwašniewská zájem mužů o povolání zdravotních asistentů na lůžkových odděleních. „Přestože jsme je hledali například pomocí inzerátů, moc to nepomohlo,“ shrnula náměstkyně.

4.7.2017
SDÍLEJ:

Zdravotní asistent Karel Novotný pracuje na lůžkovém oddělení hodonínské nemocnice.Foto: Radim Kříž

Na oddělení mají jen dva muže. I kvůli nízkým výdělkům. „To lze ale řešit. U nás studují oba dva asistenti na bakaláře, čímž dosáhnou vyššího ohodnocení,“ reagovala Kwašniewská.

V nemocnici v Kyjově na Hodonínsku je zájemců o povolání zdravotního bratra také velmi málo. „Zaměstnáváme dva. Sice tady máme v průměru deset chlapců na praxi, ale většina pokračuje ve studiu na záchranáře a občas i medicínu,“ sdělil mluvčí nemocnice Filip Zdražil.

Podle ředitelky zdravotní školy v Kyjově Renáty Soukalové má problém kořeny už na středních školách. „Kluci si myslí, že to není příliš perspektivní povolání. A když už jdou k nám studovat, tak pokračují například na fyzioterapii nebo na pozice sportovních masérů,“ vyjmenovala Soukalová.

Podle statistik Jihomoravského kraje studuje na pozice zdravotních asistentů aktuálně 156 chlapců, což je víc než třináct procent studujících. Zbytek jsou děvčata.

I na soukromé zdravotní škole v Břeclavi žáci většinou nekončí na odděleních nemocnic. „Dělají si u nás kondiční masérské zkoušky a pak pracují jako maséři,“ sdělila jednatelka školy Dana Neprašová. Kvůli vyšším platům míří také do nemocnic v Praze.

V domovském Hodoníně nechce zůstat ani čerstvý absolvent zdravotnické školy v Kyjově Patrik Waldhans. „Chci pokračovat studiem na zdravotního bratra. Ale zároveň nehodlám někde dělat za stěží dvacet tisíc,“ odůvodnil Waldhans. I z toho důvodu plánuje naučit se německy, aby mohl pracovat například v Rakousku.

Pokud jde o počty zdravotních bratrů či asistentů, ještě hůř než ostatní je na tom znojemská nemocnice, kde nepracuje ani jeden. Rostoucí zájem o toto studium ale zaznamenala znojemská zdravotní škola. „Rok od roku se hlásí víc žáků. V prváku máme dokonce osm chlapců,“ prohlásil ředitel školy Karel Pígl.

Ani student Waldhans se za své budoucí povolání nestydí. „Je to práce jako práce. Myslím, že chlapi, i kvůli své fyzické síle, se mohou na odděleních hodit dokonce víc než ženy,“ prohlásil.

RADIM KŘÍŽ

Autor: Redakce

4.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Břeclavští fotbalisté ukončili podzimní část šestigólovým debaklem

Emma Julie Gronzíková, 12. listopadu 2017, 22.30, 50 cm, 3140 g, Břeclav
6

Novorozená miminka Břeclavska 46. týdne 2017

ONLINE ROZHOVOR: Ptejte se ředitele Českého rozhlasu Brno Jaromíra Ostrého

Jižní Morava – Před čtyřmi lety se vrátil do Brna z pozice šéfredaktora Dvojky Českého rozhlasu. Jako ředitel Českého rozhlasu Brno má za sebou čtyři roky bez přestávky a teď právě pracuje na rozdělení brněnského a zlínského studia.

Po nehodě tří aut na dálnici D2 u Velkých Němčic odvezly sanitky čtyři zraněné

Velké Němčice – Dopravní nehoda tří osobních aut v neděli odpoledne částečně omezila dopravu na dálnici D2. Řidiči se střetli krátce po poledni nedaleko Velkých Němčic.

Impulsy k tetování jsou různé. Je načase zbavit se předsudků, říká tatér Musil

Blansko – Sklepní doupě s lehátkem, chatrné osvětlení a pofidérní muž s tatérskou jehlou. Tento obrázek tetovacích salonů nám často vnucují béčkové filmy. Zažité představě zcela vzdoruje salon blanenského tatéra Jiřího Musila. Spíše než jako tatérské studio působí dojmem luxusně zařízeného kosmetického salonu. V pečlivě uklizené místnosti, které vévodí černé křeslo, nás vítá sympatický hubený muž. Ačkoliv sám prosazuje při tetování vysoké hygienické standardy, pozastavuje se nad přemrštěností některých norem. „Zdá se mi zvláštní, že nikoho stejnou měrou nezajímá výtvarná stránka. Občas s nadsázkou říkám, že úředníkům je jedno, jestli tam vytetuji lejno, hlavně když bude sterilní,“ směje se Musil.

Svezení Populárem probudilo vášeň. Muzeum motorismu ročně navštíví 10 tisíc lidí

Znojmo – Starou stíhačku, parní lokomotivu a především desítky historických motocyklů, aut a rozmanitých strojů. To vše sesbíral a před vystavením obnovil majitel znojemského Muzea motorismu Jan Drozd. Návštěvníky do staré vodárny u znojemské přehrady láká už desátým rokem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT