V Anglii žijete devět let. Proč jste si vybrala zrovna tuto zemi?
Po maturitě jsem bydlela rok v Praze, po čase jsem ale cítila, že si chci rozšířit obzory ještě víc. Nejdřív jsem moc chtěla bydlet ve Spojených státech amerických, jenže v devatenácti jsem se konečně podívala do Kanady a zjistila jsem, že Amerika je pro mě moc konzumní. Chyběla mi historie a kultura. I když vím, že Kanada a Spojené státy jsou dvě rozdílné země, řekla jsem si, že bych se asi lépe cítila v Evropě. No a také to bylo mnohem jednodušší.

Jak zvenčí vnímáte rozhodnutí české vlády zamezit šíření koronaviru?
Myslím si, že česká vláda v porovnání s tou britskou reagovala mnohem rychleji, a získala tím cenný čas. Obě dvě země by podle mě ale měly více testovat. Testy by také měly být jednoduše přístupnější všem.

Máte pocit, že v Anglii lékaři nedostatečně testují lidi, kteří mají podezření, že se nakazili?
Nevím, jak je to v Česku. Ale například můj kamarád v Londýně si myslí, že koronavirus prodělává. Proto, že neměl silný průběh, léčil se doma. Otestovali by ho pouze v případě, kdyby šel do nemocnice.

Jak se situace aktuálně vyvíjí v Londýně, kde žijete?
Můžeme chodit ven, jen pokud potřebujeme nakoupit jídlo nebo léky. Kromě toho můžeme venku i hodinu denně cvičit. První den omezení jsem si všimla, že bylo venku mnohem méně lidí. Pak jich ale naopak začalo postupně přibývat. Nyní je tomu zase obráceně. Lidí potkáte jen minimum.

Využíváte možnosti sportovat venku?
Ano. Chodím běhat do parku a na blízký hřbitov. Doufala jsem, že tam bude méně lidí. Ale evidentně podobně uvažovali i další (úsměv).

Cítíte se v Anglii bezpečně?
Upřímně? Úplně bezpečně se necítím. Dnes, kdy odpovídám na vaše otázky, jsem šla nakoupit. Je to současně den, kdy může do ochodů vstupovat pouze omezené množství lidí. Já jsem nakupovala v malém obchodě se zdravou výživou. Přišel tam člověk, zákazník, který vyslovil podezření, že je nakažený koronavirem. Řekl, že ztratil chuť a čich, že jiné symptomy nemá. Zvláštní pocit…

Jak zvládá takový nápor britské zdravotnictví?
Místní zdravotní systém je naprosto přetížený i bez korony. Jedna moje kolegyně mi kdysi dávno řekla, že pokud chci, aby mi doktor pomohl se zdravotním problémem, budu si muset připlatit za soukromou zdravotní péči. To mohu už i z vlastní zkušenosti potvrdit. Nebojím se o sebe, ale o všechny ostatní okolo mě.

Myslíte, že byste mohla někoho nakazit?
Ano, přesně tak. Má spolubydlící má špatnou imunitu a astma. Sama v sobě vnitřně už asi před měsícem přijala, že ona bude tou, která se určitě nakazí. Došlo mi, že když to dostane ona, tak i já.

Zaznamenala jste ze strany státu podobné výzvy a nařízení, jaká jsou v České republice? Nošení roušek, lidé se nesmějí shlukovat…?
V Anglii nařídili, že lidé mohou chodit venku maximálně po dvou, a to jen v případě, že spolu bydlí. Musím ale říct, že už v lednu, kdy jsme se teprve o koronaviru dozvídali, jsem viděla v lékárnách letáčky, aby lidé, kteří na sobě pociťují symptomy, nebo kteří se vrátili z Číny, nechodili cvičit nebo právě nenavštěvovali lékárny.

Hodláte epidemii koronaviru přečkat v Londýně, nebo se chcete vrátit domů na Břeclavsko?
Vzhledem k tomu, že jsem dostala výpověď v práci a přichází recese, tak se plánuji co nejdříve vrátit zpátky do Česka. Bude teď mimořádně těžké najít práci a Londýn je drahý i se stabilním příjmem, natož pak bez něj.

Kdy jste si začala všímat, že se v Londýně skutečně něco děje, že lidé reagují na koronavirus a chovají se jinak?
Já jsem byla, upřímně řečeno, vystresovaná z korony už od začátku. Jednak proto, že jsme se v prosinci dívala na skvělý dokument o pandemiích. Kromě toho pak také proto, že je Londýn mezinárodním městem, kde se střetává množství kultur. Bylo mi jasné, že nebude trvat dlouho a onemocnění Covid-19 se dostane i k nám. Postupně jsem se uklidnila, když jsem zjistila, že nemá až tak velkou smrtnost a že ohrožuje spíše starší lidi.

Kdy se vás osobně koronavirus, nadnešeně řečeno, dotkl?
Asi před čtyřmi týdny, když nám zavřeli kancelář. Začala jsem se strachovat, co a jak bude. První týden jsem pracovala z domu. Vnímala jsem jen titulky novin a emaily, které mě informovaly o tom, kolik lidí firmy propouští. Moje úzkosti se ještě znásobily.

Pracujete tedy nyní z domu?
Přesně tak. Nechávám si i donášet jídlo, ale občas i tak musím zajít do obchodu. A taky se občas potřebuju jít proběhnout.

Jak je to s ochrannými pomůckami a dezinfekcí?
Chodím běhat kolem jedné lékárny, kde asi měsíc visel plakát o tom, že nemají roušky ani dezinfekci. Stav už ale doplnili. Že by ale například byl stojan s dezinfekcí umístěný před obchody, to jsem si nevšimla. Roušky zde lidé nenosí, nejsou povinností. Jen občas někoho vidím, že ji má.