Jak dodává, stalo se mu to při takzvané „očistě Sokola" komunisty po XI. všesokolském sletu v Praze.

Kniha vyvolala různé reakce. „Jeden rakvický komunista mi již sdělil: ‚To se po roce 1948 v rakvickém Sokole neudělalo nic pozitivního?' Vůbec nepochopil sokolskou myšlenku, kterou KSČ za minulého režimu zlikvidovala," uvádí rakvický nadšenec pro historii.

Vajbar se podle svých slov přesto vzdal názorových střetů kvůli čtyřicetileté vládě komunistů. „Je to marné," tvrdí. Cíl knihy shrnul jednoduše. „Snad se v ní každý dozví fakta o historii sokolského hnutí v tomto kraji, čtenáře možná kniha obohatí," doufá.

Publikace, na níž Vajbar spolupracoval s Lubomírem Skrývalem, má 312 stran a je rozdělená do tří kapitol. Kromě vývoje rakvického Sokola v ní čtenář najde texty o sportu v obci a jeho osobnostech. „V knize je bezmála šest set fotografií," upozorňuje Vajbar na bohatý obrázkový doprovod.

Autor navíc měl z čeho vybírat. Jeho otec Rostislav byl více než čtvrt století rakvickým kronikářem. „On a dědeček sbírali po mnoho let fotografie a dokumenty o historii obce, díky čemuž mám k dispozici ojedinělý rodinný archiv," je za to Vajbar vděčný.

Rakvický Sokol se mohl odrazit od působení rodáků v začátcích brněnské tělovýchovné jednoty. „Rodák a vlastenec František Vlastimil Průdek byl v roce 1864 zvolený jejím hospodářem. Spolu s Josefem Eduardem Kornyšlem patřili mezi první členy brněnského Sokola," podotýká Vajbar.

Edici vydává postupně. „Dělám to jen za honorář, který mi pokrývá náklady na tvorbu. Takovou historickou edici nemá široko daleko žádná vesnice, a pokud jsem zjistil, i mnohým městům něco podobného chybí. Přitom by to měli mít," myslí si Vajbar.