Z námluv však nakonec sešlo. A šlechtický rod se tak na své někdejší sídlo do Břeclavi podle všeho nevrátí. „Zpočátku jsme si opravdu mysleli, že by do toho s námi mohli jít. Učinili jsme jim proto v tomto duchu i nabídku. Ovšem s vysvětlením, že neprovozují hotely, a ani neinvestují v tomto odvětví, nakonec odmítli. Hledáme různé způsoby, jak vrátit zámek zpátky do formy a zrenovovat jej. A zkusili jsme to i tady, ovšem naše nabídka nepadla na úrodnou půdu,“ potvrdil břeclavský starosta Svatopluk Pěček.

Historie zámeckého areálu sahá až do desátého století. Původně hraniční hrad, který se stal ve třináctém století románskou pevností, byl v šestnáctém století přestavěný na renesanční zámek. Současnou romantizující podobu uměle vytvořené zříceniny mu dali v devatenáctém století právě Lichtenštejni.

Jakub Hotař se tentokrát proletěl s dronem zrekonstruovaným zámečkem Lány v oboře Soutok.
VIDEO: Až lustry cinkaly. Dron zachytil krásu obnoveného zámečku Lány na Soutoku

„Nadace knížete z Lichtenštejna byla před několika lety skutečně oslovena, zda by se nechtěla s městem Břeclaví podílet na oživení místního zámku, který je v majetku obce a tudíž není zahrnut do sporu mezi Nadací a českým státem. Obec plánuje využít zámek na hotel, jenže Nadace v tomto odvětví nepodniká, neinvestuje a nemá příslušné know-how. Proto tuto nabídku musela hned zpočátku odmítnout,“ sdělil na dotaz Deníku mluvčí Nadace Michal Růžička.

Partnerství mezi Břeclaví a Lichtenštejny je však přesto podle všeho na spadnutí. Netýká se ovšem zámku. „Zástupci rodiny nám sdělili, že se nebrání spolupráci v jiných oblastech. Potkáme se nyní v listopadu. Bavit bychom se chtěli o možném vzniku společného sociálního nebo filantropického projektu,“ nastínil Pěček.

Vzniknout by podle jeho slov mohl například nadační fond města Břeclavi a rodu Lichtenštejnů, který by měl za cíl propagaci společného jména jeho zakladatelů prostřednictvím prospěšných aktivit. „V oblasti sociálních věcí, životního prostředí, kultury či cestovního ruchu. V návaznosti na to, že jsou Lichtenštejni jako šlechtický rod historicky také spojení s Břeclaví, nejen s Lednicko-valtickým areálem,“ konkretizoval starosta.

Výsadba stromů. Ilustrační foto.
V katastru Hustopečí přibude zeleň za třiadvacet milionů

Mluvčí Růžička byl v tomto směru opatrnější. Zmínil, že Nadace jako správce významné části majetku vládnoucího knížete cítí vůči historickému dílu Lichtenštejnů v tuzemsku stejnou odpovědnost a zájem jako sám Hans Adam II.

„Dlouhodobě nás oslovuje řada historických obcí, starostů, místních kulturních institucí nebo podnikatelů se žádostí o případnou spolupráci nebo jednání. Břeclav je již řadu let mezi nimi. Nadace se ještě před covidem pokoušela spolu s ní hledat možnosti spolupráce ve vzdělávací nebo sociální oblasti. Mohu potvrdit, že existuje vůle na tato jednání navázat, ovšem žádný konkrétní projekt, o kterém bych mohl mluvit, na stole není,“ řekl Růžička.

Poznamenal, že poslední konkrétní výsledek spolupráce Nadace s obcemi na jižní Moravě je dokončená rekonstrukce zahrady mateřské školy v Hruškách. Nadace obci věnovala na její obnovu po tornádu pět milionů korun.

Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Břeclavský zámek se skloňoval také v souvislosti se vznikem Chráněné krajinné oblasti Soutok. Agentura ochrany přírody a krajiny totiž aktivně hledá prostory, které by případně v budoucnu mohly sloužit jako sídlo správy oblasti či dům přírody. „Ovšem kromě Břeclavi projevily zájem také další obce. Třeba Lanžhot, Mikulčice nebo Lednice. Potíž v souvislosti se zámkem by byla, že by nebyl využitý celý. Pokud bychom šli do přestavby v hotel, týkala by se zámku celého. Jsou tedy dvě varianty a uvidíme, jak to nakonec dopadne,“ naznačil Pěček.

Břeclavští před dvěma lety v útrobách zámku dokončili archeologický průzkum. Stavba je nyní uzavřená, staticky zajištěná a díky opravené střeše do ní nezatéká. Zpřístupněná je pouze věž, kterou nechalo město před pár lety zrekonstruovat.

Budoucnost zámku není lhostejná ani Břeclavanům. Ti, které Deník oslovil, se shodují, že není podstatné, kdo se na obnově zámku bude podílet. Důležité podle nich je, aby se konečně dočkal dočkal zasloužené opravy.

Starší manžele z Hrušek na Břeclavsku připravilo o původní dům tornádo. Teď bydlí v novém pasivním domě a chválí si úsporu na energiích
Tornádo jim vzalo domov, teď si manželé z Hrušek chválí pasivní dům

„Naše životy se mění a spolupráci s Lichtenštejny na jeho obnově bych si uměla představit jen díky tomu, že, jak všichni víme, zámek chátrá dlouhodobě a neumíme najít řešení a cestu jak ho opravit a vrátit do života Břeclavi. Pokud by sloužil hlavně místním a okolí, tak by to přece bylo skvělé. Dlouho po tom občané volají. A historické křivdy se dají přece napravovat novou spoluprací a zkušenostmi. Předpokládám, že by se jasně stanovila společná pravidla tak, aby všichni byli spokojeni. Bez toho by to nešlo,“ zamyslela se břeclavská galeristka Jitka Vojtková.

Podobně hovořil i Jakub Hotař. „Myslím, že jakékoli kroky radnice udělá k obnovení a znovu vzkříšení břeclavského zámku, tak budou pozitivní. A jestli nabídnout zámek ke koupi či pronájmu Lichtenštejnům, Číňanům, Američanům či komukoli jinému, je to ve finále úplně jedno. Člověka, který bydlí v Břeclavi, nezajímá položka „majitel" v katastru, ale to, zda se památka opraví, zda bude funkční, a zda přinese něco městu. Třeba prostor pro setkávání, hotel, kavárnu či galerii. Takže z mého pohledu je jakákoli spolupráce tímto směrem k obnově zámku vítána,“ nechal se slyšet Břeclavan.

A přitakával i Martin Daneš. „Jakoukoliv proměnu břeclavského zámku v něco smysluplného bych uvítal, klidně i ve spolupráci s Lichtenštejny. Nicméně si myslím, že tohle spojení zůstane jen v rovině zbožného přání ze strany města, které bude muset hledat partnery pro obnovu zámku někde jinde,“ je si vědomý.