Neobvykle vysoké teploty a minimum srážek se výrazně podepsaly pod letošní sklizeň obilí. „Ztráty jsou velké hlavně u jarních obilovin," uvedl předseda břeclavské agrární komory Antonín Osička s tím, že žně ozimých obilnin dopadly ještě vcelku dobře.

Jaká jsou konkrétní čísla u jednotlivých výnosů? Podle Osičky měla ozimá pšenice průměrný výnos z hektaru 5,2 až 5,4 tuny, ale jarní pšenice už pouze 3,5 tuny. Podobné je to i u ječmene. Zatímco ozimý měl výnos nad 4,5 tuny na hektar, jarní stejně jako pšenice okolo 3,5. U dalších obilovin byl výnos ještě nižší. U žita to bylo z hektaru přes tři tuny, u řepky v průměru mezi 2,6 – 2,8 tun.

Někteří zemědělci se vzhledem k počasí připravovali na ještě horší scénář. „Na to, jaké panuje sucho, žně nebyly tak zlé. Sucho se projevilo na kvalitě pšenice či ječmenu, ale čekali jsme to ještě horší," sdělil například jednatel bílovského Agropolu Miloslav Svoboda.

Horké počasí ještě nebylo pro obilí nejhorší, problém byl s nedostatkem vláhy. „Od dubna pořádně nepršelo," označil Osička hlavní a patrnou příčinu.

Lidé však mohou zůstat 
v klidu. Ceny obilovin by se neměly vinou chudého roku měnit. „Zatím ne, nemyslím si to. Mouka se prodává za stejné ceny, naopak se prodejci snaží spíše zlevňovat," zamýšlel se Osička.

Jak by se k případnému zdražování lidé postavili? „Asi je mi to vcelku jedno, protože pečivo i další obiloviny stejně kupovat musím a budu a nadávat na to nemá cenu," nechala se slyšet Břeclavanka Markéta Cahová.

Zemědělci nevyhlíží s nadšením ani následující dny, protože situace není příznivá ani u dalších krmných plodin. „Nejvíce je nadměrným horkem ohrožená kukuřice. U ní je to špatné, protože začíná vysychat. Na frak dostává i řepa," upozornil Osička.

A Svoboda mu dal za pravdu. „Tak špatný rok jsem snad u kukuřice ještě nezažil. Nedostala prakticky žádnou vláhu a v půdě jsou praskliny skoro na zlomení nohy," zdůraznil šestašedesátiletý muž.

MICHAL HRABAL