Za poslední týden pouhá dvě procenta sklizených ploch navíc. Tak malý pokrok udělaly od minulého úterý žně na Břeclavsku. Důvod je jediný – déšť, který pěstitele s malými přestávkami trápí už dobrých čtrnáct dnů.
„Celý týden pršelo, takže zemědělci v regionu sklidili jen asi pět set dvacet hektarů obilovin. To je málo. Výnosy se prakticky nezměnily. Teď čekáme na lepší počasí. Momentálně se s kombajny do polí vyjet nedá,“ posteskl si ředitel okresní agrární komory Ladislav Sečkář.
V rámci břeclavského okresu se podle jeho vyjádření do úterního dne podařilo sklidit dvaapadesát procent obilovin. „Je to špatné. Jak to slibně začalo, tak to špatně pokračuje. Pokud by deště pokračovaly, už by hrozilo například zaplísnění. Je to černý scénář, který si zatím nepřipouštíme,“ odmítl Sečkář myslet hned na nejhorší možnou variantu.
„Vím, že příliš dobré počasí se bohužel nerýsuje. Podle předpovědi má být dva dny hezky a pak zase déšť. To už by trvalo opravdu hodně dlouho. Kvalita zrna půjde každopádně dolů. Jak moc, to ukáží až rozbory. Že by se ale kvůli špatné kvalitě obilí vůbec nesklízelo, to zatím nehrozí,“ uklidňoval.
Problém je, že na polích zůstala hlavně pšenice. Té se v regionu pěstuje zdaleka nejvíc, víc než všech ostatních druhů obilí dohromady. Z dvaadvaceti tisíc hektarů obilovin dělá letos zhruba 17 300 hektarů právě pšenice. Sklidit se jí do úterka podařilo necelých devět tisíc hektarů, tedy zhruba polovinu.
„Pšenice máme na Břeclavsku nejvíc, toho ostatního je minimum. Právě podle pšenice se v podstatě hodnotí celé výsledky žní,“ konstatoval šéf břeclavské agrární komory. Jak dodal, nejméně sklizených ploch a tedy nejhorší situace je v severní části okresu, kde mnohde kombajny ještě vůbec nevyjely.
Potvrdil to i předseda představenstva společnosti Zemax Šitbořice Radomír Zelinka. „Ještě jsme opravdu nevyjeli, pořád prší. Vlhkost je obrovská, skoro neměřitelná. Potřebujeme, aby tak devět, deset dnů nepršelo, pak teprve mohou kombajny do polí,“ sdělil.
Zemax, který je dceřinnou společností tamního zemědělského družstva, má na polích téměř pět set hektarů pšenice. Ozimé je 370 hektarů, jarní sto dvacet hektarů. „Letošní žně budou oproti běžným zvyklostem opožděné, nepamatuji si, že by se vyjíždělo až tak pozdě. Už je to skoro přezrálé, rizika se den ode dne zvětšují. Kromě plísní může obilí lehnout nebo také začít klíčit,“ přiblížil Zelinka hrozící nebezpečí.
Šťastnější to stihli
To například v Zemědělském družstvu Bulhary měli štěstí. I díky vhodným polohám a půdám mají už dva týdny po žních. „Výnos je lepší než loni, pohybuje se něco málo nad šesti tunami,“ pochvaloval si už před koncem července předseda bulharského družstva Antonín Osička.
Začátek žní vypadal na Břeclavsku téměř idylicky. Počasí zemědělcům přálo, výnosy předčily ty loňské až o deset procent. U ozimých ječmenů, které už jsou všechny pod střechou, se vyšplhaly na 4,8 tuny z hektaru. V případě jarních ječmenů, kterých zemědělci stačili sklidit více než polovinu, se průměr pohybuje kolem 4,1 tuny. U pšenice se drží na úrovni 5,3 tuny z hektaru. U řepky hotové z více než devadesáti procent pak činí výnos 3,2 tuny.
„Zatím je předčasné dělat jakékoliv závěry. Kvalita zrna a možná i výnos v důsledku dešťů poklesnou, je ovšem otázka, jak to bude vypadat v rámci republiky. V Čechách totiž mají sklizeno ještě podstatně méně obilí než my tady. Je proto možné, že to naše bude pořád kvalitnější,“ neztrácí Sečkář víru v dobrý konec žňového trápení.