Ještě před dvanácti roky do kostela svatého Hyppolita ve znojemské městské části Hradiště mířily o Vánocích davy lidí, aby se pokochaly pohledem na pohyblivý betlém. Od roku 2007 tam betlém není. Skončil v Moravských Budějovicích. A od té doby je klášter na Hradišti téměř pustý. Odstěhovaly se z něj i sestry Boromejky a nyní v něm bydlí jen duchovní správce, probošt Josef Hudec.

Ten nyní upozorňuje na špatný stav kláštera, který je jednou z dominant Znojma. „Klášter potřebuje generální opravu. Každoročně voláme na dílčí opravy například pokrývače, kteří mi na podzim sdělili, že střecha je na hranici životnosti. Opravu potřebují okna i fasáda,“ uvedl probošt.

Jak dodal, s vedením řádu probíral, že je potřeba začít s přípravami dokumentů. „Nyní řád řeší opravy v Chlumu svaté Máří, na které získal dotace. Ty budou zapotřebí také u nás na Hradišti. Ale opravy, které spolykají desítky milion korun, vidím až za několik let,“ podotkl Hudec s tím, že v části budov je v nájmu mateřská škola.

O klášter se aktivně zajímá i vedení Znojma. „Pan probošt mne informoval o tom, že budou o dotace žádat a zjišťoval, zda by po opravách mělo Znojmo zájem o využívání tamních reprezentativních prostor případně bychom klášter zařadili do nějaké turistické prohlídkové trasy. Jsem přesvědčen, že pokud by k tomu mělo být usnesení zastupitelstva, věřím, že v tom nebude žádný problém,“ konstatoval starosta města Jan Grois.

Plánované opravy kláštera a jeho případné zpřístupnění turistům vítá znojemský historik Jiří Kacetl. „Klášter má co nabídnout. Je v něm například jedno z nejlepších barokních děl na jižní Moravě, freska Antona Maulbertsche. Sám kostelík je velmi hezký. Velmi pěkný je i dvůr v areálu kláštera se dvěma portály s pamětními deskami na probošty Tomáše a Gerharda ze Schlessinu, kteří v 17. století klášter znovu postavili z popela,“ přiblížil historik.

Po deseti letech oprav a restaurátorství se v galerii před časem proměnil bývalý kapucínský klášter nedaleko Dietrichštejnské hrobky v Mikulově. Řadu let přitom chátral. O jeho současnou podobu mají zásluhu manželé Knorrovi, kteří klášter koupili od města. „Značnou část restaurátorských výkonů jsme provedli vlastními odbornými silami s řadou dlouholetých spolupracovníků – kamarádů. Vše bylo bez jakýchkoliv dotací,“ prozradil již dříve restaurátor, akademický malíř Jan Knorr.

Od roku 2010 tam má Mikulov další turistický cíl. „Naší Galerií Konvent od té doby prošly tisíce turistů. Pořádáme zde výstavy, divadelní představení i koncerty. Lidi toto místo vnímají velmi pozitivně. Nejen pro místní znamená toto místo něco nového,“ řekla Deníku Rovnost Eva Knorrová.