Velkým problémem pro zdraví lidí a dobrý růst stromů a keřů je i letos housenka bekyně zlatořitné. Ta právě v těchto dnech začala opouštět své zámotky a vydává se za potravou. Přitom v jednom zámotku, kterých může být na stromě až dvacet, je přibližně čtyři sta housenek. Do boje proti housenkám se na jihu Moravy zapojili silničáři, kteří škůdce ničí již osmým rokem. Na postřiky si najali soukromou firmu ze Svatobořic – Mistřína, jejíž pracovníci v těchto dnech stříkají stromy a keře na Hustopečsku. To je zasaženo nejvíce.

„Bekyně jsou tak žravé, že strom nebo keř sežerou až naholo, čímž vznikne takzvaný holožír. A veřejnosti ani nám se to nelíbí, proto se je snažíme odstranit,“ řekl k vysokému výskytu housenky vedoucí břeclavského střediska Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Ladislav Hádlík.

Pro člověka může být tento druh motýla také nebezpečný. „Housenka se za život několikrát svléká. Jak dorůstá, tak uvolňuje svou chlupatou kůži, která uschne. V ní je i několik tisíc chloupků, které mají háčky. Člověk je může vdechnout a z většího množství dostat zánět sliznice,“ přiblížil nebezpečné účinky amatérský entomolog Tomáš Dufek.

Podle Jana Šamánka ze Státní rostlinolékařské správy v Brně mohou tyto chloupky způsobovat při kontaktu s kůží i zarudnutí a vyrážky. „Bekyně zlatořitná se vždycky někdy vyskytuje. Nachází se třeba dál od obydlí, takže si jí nikdo nemusí všimnout. Ale pokud je u lidských příbytků, je to nepříjemné, protože tam pak hrozí alergické reakce,“ upřesnil.

Jak dodal, bekyni lze odstranit i bez postřiků. „Zámotky, ve kterých housenky přezimují, se dají ostříhat a poté například spálit. Když je jich hodně, tak se to nestihne a je nutné počkat až na období, kdy vylezou. Pak se chemicky zlikvidují,“ poradil.

„Používáme ekologické přípravky. Je to dotykový a požíravý jed, který usmrtí housenku, nikoliv však larvu nebo kuklu. Je směřován přímo na bekyni, kterou dokáže vyhubit stoprocentně. Jiným živočichům neškodí,“ upřesnil Petr Mráka, který má se svým kolegou postříkat kolem šestnácti set stromů a keřů.

„Bekyně se původně vyskytovala na trnkách a hruškách. Dneska je kromě ořechů na všem. Teď jsou už i na hlohu a divokých růžích,“ vyjmenoval zasažené stromy a keře Mráka. Podle něj jsou tak nebezpečím nepostříkané oblasti, z nichž může vylíhlý motýl přiletět a znovu naklást vajíčka.

„Zatím nás nikdo oficiálně nepožádal. Neví o tom ani naši ekologové ani brněnská pobočka. Samozřejmě, jakmile by k tomu byla Správa železniční dopravní cesty vyzvána, provedla by potřebná opatření,“ ujistil mluvčí podniku Paval Halla.