Statut lázeňského místa obsahuje soubor pravidel jeho ochrany, jako například zákaz provádět na území lázeňského místa výstavbu staveb, zařízení či provozoven, které by mohly negativně ovlivnit poskytování lázeňské péče. „Pramen je již dnes chráněný ochrannými pásmy. Statut lázeňského místa však povede nejen k vyšší ochraně tohoto zdroje, ale také léčebného režimu a lázeňského prostředí,“ řekl ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík.

Nabytí statutu lázeňského místa považuje za důležité i ředitelka Lázní Lednice Alena Ďurišová. Ty letos slaví deset let svého působení. „Hosté, kteří dnes přijíždí do našich lázní, se zde cítí velmi dobře. A my máme zájem, aby tomu tak bylo i do budoucna. A k tomu by měl dopomoci i statut lázeňského místa, ve kterém jsou jasně stanovena pravidla,“ sdělila.

Regulace se týká především vnitřního lázeňského území. To začíná lázeňskými budovami a přes kolonádu pokračuje dál směrem k Mlýnskému rybníku. „Nemá se měnit třeba poměr zastavěné plochy a zeleně,“ nastínil Kabát. Zakázaná tam je i výstavba skladů a velkoobchodů. „Jako rušivé je také vnímáno šíření zvukové reklamy z dopravních prostředků,“ zmínila Ďurišová.

Příjemná novinka je udělení statutu také pro obyvatele Lednice. Vždycky jsem tuto myšlenku podporoval. Je to třešnička na dortu mnohaleté práce obce, podnikatelů a lázní. Někteří sice tvrdili, že už tak je v Lednici turistů dost, ale když tady lázně nebyly, turistická sezona začínala v dubnu a skončila v říjnu. Přes zimu se pak lidé propouštěli, nebyla tady práce, čekalo se až na jaro. I díky lázeňství je nyní provoz možný téměř celoročně,“ osvětlil Jaroslav Martinek, jednatel společnosti 1. plavební, která vozí turisty po zámecké Dyji.

O přetvoření obce Lednice na lázně rozhodli zastupitelé v roce 2005. Vybudovali lázeňský dům, z vrtu přivedli léčivou vodu. „Následovaly věci jako uznání přírodního zdroje vody, vyhlášení přírodních léčivých lázní v Lednici v roce 2009, což lázním umožnilo uzavírání smluv s pojišťovnami,“ vyjmenoval Kabát.