Srnky a ostatní lesní zvěř ani přes mrazy nehladoví. Když louky, pole i lesy náhle přikryla bílá sněhová čepice, myslivci a lesníci z Břeclavska už začali s dokrmováním zvěře, aby zimu bez větších problémů přežila.

„Od ledna do března jsou myslivci především hospodáři, kteří musí pomoci zvěři zajistit potravu a umožnit jí tak přežít těžké zimní období. Při silných mrazech a sněhové pokrývce je nutné přikrmovat zvěř i několikrát týdně,“ uvedl Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.

Jak dodal, ve všech krmelcích pro spárkatou zvěř by měl být především dostatek kvalitního sena. „Do sena, které vypadne na zem, se mohou dostat zárodky parazitů, takže ho musí myslivci nebo lesníci okamžitě odstranit. Pro přikrmování je nutné používat stále stejné kvalitní krmivo, protože spárkatá zvěř patří mezi přežvýkavce, a ti vyžadují stálost a pravidelnost potravy,“ popsal Šilha.

„Máme velké zásoby sena, mrazy nás rozhodně nezaskočily. Něco nám zůstalo už z minulé zimy, protože jsme čekali do března, jestli ještě nepřijde nepříznivé počasí. Co nespotřebujeme my, prodáme dál,“ uvedl vedoucí polesí Soutok Jiří Netík.

Příznivou zprávou pro myslivce je to, že jadrných i objemných krmiv je díky likvidaci chovů skotu na venkově nadbytek a ceny krmiv jsou oproti loňskému roku podstatně nižší.

V polesí Soutok může zvěř v krmelcích najít hlavně seno a oves. „Máme kolem třiceti krmelců. V tomto období krmíme zvěř denně, a to zejména senem. To je pro ni v počasí, které panuje, to nejlepší,“ myslí si zástupce vedoucího polesí Soutok Juraj Stehlík. „Na území, které patří do naší správy, se vyskytují stovky kusů daňčí, srnčí, vysoké a černé zvěře,“ dodal.

Kromě výživových důvodů má ale zimní dokrmování zvěře ještě jednu nezanedbatelnou roli. Myslivci budou koncem ledna zvěři předkládat krmivo s medikamenty proti vnějším i vnitřním parazitům. Proto musí už teď navykat srnčí na jadrné krmivo. „Suchá krmiva by také měli lesníci kombinovat s dužnatými, senáží nebo siláží, aby spárkatá zvěř nepůsobila škody na lesních porostech,“ řekl Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.

Podle vedoucího polesí Jiřího Netíka mrazy zvěři, která po honech v lesích zůstala, tolik neškodí. „Odlovili jsme především slabší kusy, které by neměly v přírodě šanci na přežití, ani kdybychom je dokrmovali,“ prozradil Netík.

Přesto si v oborách nechali rezervu, kterou ještě v zimě odloví, nebo pojde sama. „Občas se tane, že v zimě zvěř skočí na led a spárky jí podjedou. Když spadne na bok a nic se jí nestane, může se vrátit do běžného života. Pokud se jí ale rozjedou nohy, když se takzvaně rozčesne v zámku, tak ji musíme na místě utratit,“ dodal.